Děkuji. Já budu krátce reagoval na ty podněty, které tady zazněly, ze které děkuji. Naše vláda skutečně se hlásí k tomu závazku navýšit prostředky na obranu. Jsme to schopni deklarovat i v odpovědi, kterou můžeme poslat. Já neznám přesně tu podstatu toho, ale poznamenal jsem si, že je to nějaký dluh předcházející vlády, který bychom měli tady vyrovnat. To přihlášení se k těm 2 % HDP, které budeme dávat na obranu do konce tohoto volebního obdobní, je pro nás závazné a důležité. Chápeme to nejenom jako naplnění našeho závazku, který máme vůči spojencům v rámci Severoatlantické aliance, ale chápeme to také jako důležitý příspěvek pro naši bezpečnost. Ale chceme, aby ty vynaložené prostředky skutečně sloužily i tomu, k čemu prostředky vynakládané na obranu opravdu slouží i v jiných zemích. To znamená, že vedle toho samotné bezpečnostního cíle mají i vedlejší pozitivní efekty, jako je třeba podpora výzkumu a inovací, domácích firem a další a další věci, které prostě s tímto souvisejí. A když se to dobře připraví a dobře udělá, tak všechno tohle můžeme napravit. Takže k tomuto se jednoznačně hlásíme. Pokud jde o summitu, my budeme velmi pečlivě muset zvažovat, jak ty účasti – teď mluvím o summitu NATO, tak i summitu Evropské unie, který budeme jako předsednická země v nějaké formě pořádat, a i ty termíny, souvisí to i s prioritami, souvisí to i s tématy.

Věnujeme se tomu. Není úplně jednoduché to všechno sladit. A samozřejmě, že pokud jde o tok, který z vrcholných ústavních činitelů se má třeba summitu NATO účastnit, to je i určitá věc další diskuze. A je to i diplomatická otázka a je samozřejmě potřeba respektovat i určitou tradici atd. Nicméně ten podnět tady zazněl a já ho opravdu vnímám.

Pokud jde o setkání klíčových ústavních činitelů, já běžně komunikuji s panem předsedou Senátu, s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny o zahraničně politických otázkách. Považuji to za naprosto přirozené a důležité. Mou ambicí samozřejmě je, aby se spolu o tom bavili všichni klíčoví ústavní činitelé. Nevím, jak rychle se to podaří naplnit, ale nepochybně se to podaří naplnit. Pro Českou republiku je to důležité. A jen podotýkám, že zde mluvíme o věci, která je, měla by být, musí být samozřejmá. Klaďme si otázku, proč samozřejmá není.

Snad jenom jedna poznámka – pokud má být nějaká země v zahraniční politice úspěšná, tak musí v těch klíčových věcech všichni její hlavní reprezentanti mluvit stejnou řečí. Jinak se úspěšnost zahraniční politiky, prosazování zájmu českých občanů významně snižuje. Tak to je, to bych řekl, že platí v mezinárodních vztazích v zahraniční politice stoprocentně. A my se musíme snažit, aby Česká republika takto vystupovala. Nepodceňuji ani sílu parlamentní diplomacie. Všichni jsme viděli, čeho dosáhl váš pan předseda Senátu Miloš Vystrčil při svých zahraničně politických aktivitách a jak třeba dokázal zviditelnit Českou republiku na mezinárodní scéně. I ta parlament diplomacie, zvlášť pokud je spojena se zahraniční politikou státu, za kterou je odpovědná vláda, tak nepochybně může přinést velké výsledky.

Důležitá poznámka k cenám energií, protože to je něco, co české občany zajímá úplně extrémně. A musí je to zajímat, protože je to existenčně ohrožuje. My jsme hned po svém nástupu nenechali nic náhodě a snažili jsme se ovlivnit rozhodování Evropské komise a evropských orgánů ve věci taxonomie tak, aby to odpovídalo českým zájmům. Tady bych chtěl poděkovat celému politickému spektru a oběma komorám za přijetí toho prosincového usnesení na podporu jádra, plynu a všechny tyhle věci. Pomohlo to, určitě to pomohlo, protože to je právě ten jednotný, jasný, srozumitelný hlas, který ani v Evropě, ani jinde nikdo neignoruje.

Já jsem na základě toho poslal před vánočními svátky dopis paní předsedkyni Evropské komise, kde jsem jí připomněl, že nová česká vláda má ve věci jádra a plynu podobný názor, jako měla předcházející vláda. A že zde existuje usnesení parlamentu, které jsme iniciovali a které je v tomto směru také jednoznačné. A požádal jsem ji, aby to zohlednili při dalším rozhodování. Takovýchto hlasů z různých zemí zaznělo více a myslím si, že přispěly k tomu, že Evropská komise už během konce roku, nebo do konce roku připravila to rozhodnutí o taxonomii, které obsahuje i věci, na které České republice nesmírně záleží. To je, že chceme, aby jádro byl čistý podporovaný zdroj a plyn v rámci těch přechodných zdrojů.

Tu diplomatickou iniciativu vyvíjíme dál na různých úrovních. A snažíme se ještě dosáhnout přijatelného výsledku, tak, aby si Česká republika s tou budoucí energetickou koncepcí nebo politikou Evropské unie poradila a nemělo to příliš negativní vliv na naše občany, jejich životní úroveň a nemělo to dopad sociální.

Já věřím, že jsme schopni dosáhnout postupně dobrých výsledků. A pokud jde o energetickou soběstačnost, tak tady chci také jasně říct, že máme-li snížit závislost na ruském plynu, tak musíme dělat několik věcí souběžně. Jednou z nich je dostavba jaderných elektráren – schválně to říkám v množném čísle. Tak to je, žádná jiná varianta není. A samozřejmě rozvíjet i rozumné obnovitelné zdroje. Proto si také naše vláda dala velmi konkrétní cíl, pokud jde např. o fotovoltaiku na střechách, ať už veřejných budov, nebo domácnosti. Je to důležité. Jiné státy jsou v tomto před námi. Zaspaly se tu příležitosti v minulých letech. Musíme to rychle dohnat. Času opravdu není mnoho a ceny energie jsou velkým strašákem.

Tak tolik ode mě pár poznámek, reakcí na tu diskuzi. Jinak samozřejmě vítám ty podněty a předpokládám, že zůstaneme v trvalém dialogu.