Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já také ještě vystoupím před začátkem rozpravy k tomu, abych vysvětlil některé souvislosti rozpočtu, který jsme předložili, návrhu rozpočtu, který jsme předložili na příští rok. Chvilku se z těch zamotaných výkladů, polemiky sama se sebou, ekonomických pohádek a všeználkovského poučování vrátíme zpátky k realitě a k tomu, jaká je skutečná podoba rozpočtu a na čem je založena, proč je dobrý pro Českou republiku.

Já jsem tu bohužel musel v minulosti, v minulých letech pravidelně mluvit o zachraňování veřejných financí, protože to odpovídalo realitě. Několikrát jsem odkazoval na chaotické vládnutí a populistickou politiku, které Česko nasměrovaly dávno před naším vládnutím k obřím dluhům, skokové inflaci a také k rekordnímu zdražování. Kritizoval jsem deficity, které jsme zdědili, a to ani ne třeba proto, že hospodaření České republiky nebylo vyrovnané, pro to bych měl pochopení. Měl bych pro to pochopení i vzhledem k těm třeba covidovým dobám, ale já jsem ty deficity kritizoval z toho důvodu, že nebyly spojené s kvalitními investicemi, neprovázely je tedy naděje, že by všechny ty obrovské výdaje mohly skončit někde, kde se zhodnotí, kde přinesou něco užitečného, a to se také bohužel potvrdilo.

Naše vláda to chtěla dělat jinak. A také to dělá jinak. Proto jsem se tady při každém představování státního rozpočtu pečlivě soustředil na to, abych vám popsal nejenom to, kde šetříme, jak šetříme, ale také abych v podstatě jedním dechem k tomu dodal, jak investujeme a že investujeme do té doby zanedbávaných oblastí, jako je třeba energetika, doprava nebo obrana. Tak já bych ukázal, že v maximální míře, možné míře, podporujeme vědu, podporujeme výzkum, inovace, vytváříme tak podmínky pro růst znalostní ekonomiky a také pro dlouhodobý rozvoj regionů. Tedy, že děláme všechny ty věci, které jsou potřeba k tomu, abychom mohli v horizontu několika let restartovat Českou republiku.

Bohužel jsem přitom musel také zmiňovat v těch uplynulých letech mimořádné náklady, které naše plány nutně pozdržely, ale které byly způsobeny třeba tím, že jsme poskytli garance a kompenzace v energetické krizi, že jsme poskytli takové garance a kompenzace lidem a firmám, které byly nejenom srovnatelné, ale svým způsobem mimořádné v evropském měřítku... A nakonec ale všechna ta zdržení (Premiér ukazuje uvozovky.), o kterých jsem tady mluvil, jsme překonali a všechny ty výzvy jsme zvládli.

Když jsme vstupovali do vlády, tak jsme věděli do čeho jdeme, a věděli jsme, že nebude lehké ty negativní trendy, které tu rozpoutala, způsobila předcházející vláda, obrátit. A v každém kroku - od mimořádných opatření na přelomu let 2021, 2022 až po schválený rozpočet na letošní rok a nakonec i až po tu jeho novelizaci, kterou si vyžádaly bohužel povodně, tak ve všech těchto krocích jsme vždy drželi dvě věci základní, dvě zásady, a v těch jsme odmítali udělat kompromis. Ta první zásada, ten první směr byl, aby Česká republika snižovala schodky, s nimiž hospodaří, a aby opět začala plnit maastrichtská kritéria. A ta druhá podstatná věc, ve které jsme nikdy neudělali kompromis byla, že jsme vždy mysleli na to, jaká bude budoucnost naší země, zda ten rozpočet vytváří dostatečnou šanci na rozvoj a růst, ať už se to týká ekonomiky, životní úrovně, nebo v širším smyslu růst myšlení, velikosti naší země, našeho významu ve světě. A to byly dvě klíčové věci, podle kterých jsme upravovali rozpočty v těch krizových letech a podle kterých jsme rozpočty sestavovali. A tyto principy se plně projevují a propisují do návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Ta naše cesta se nijak nemění a naše vláda systematicky pracuje na obou cílech a na tom, abychom vyřešili dlouhodobě špatné hospodaření země, a zároveň na tom, abychom dostatečně investovali do budoucí prosperity. A myslím, že to je jeden z největších rozdílů, ta druhá věc, jeden z největších rozdílů mezi vládou, vládní koalicí a současnou opozicí - všechny členy vládní koalice spojuje starost o budoucnost. Myslíme na věci, také je děláme, které se projeví za pět let, za 10 let, za 15 let, jako je dálniční síť, jako jsou rychlodráhy, jako je moderní vzdělávání, jako je výzkum a inovace, jako jsou nové jaderné bloky, jako je třeba udržitelný penzijní systém.