Dobrý den, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovím na písemnou interpelaci, respektive na nesouhlas s mou odpovědí na písemnou interpelaci paní předsedkyně Aleny Schillerové. Nejprve bych chtěl připomenout všem k těm steskům na to, že je tu určitý časový rozdíl mezi podanou interpelací a tím, kdy ji projednáváme v Poslanecké sněmovně. No to prostě tak u písemných interpelací je, protože se řídí určitými pravidly a určitými lhůtami. A to si myslím, že je třeba podnět na nějaké změny jednacího řádu, ale určitě to není důvod, proč bychom si na to měli stěžovat. Tak to prostě je a nijak se to nelišilo v minulém ani předminulém volebním období, které jsem tu mohl sledovat.

Co se týká té konkrétní otázky, tak se pokusím na ni odpovědět. Jenom bych chtěl na začátek říct, že není úplně šťastné neustále líčit Českou republiku jako zemi, která je na tom nějak mimořádně špatně, je nefunkční, ekonomicky se jí nedaří, protože to není pravda. Ale není to pravda ne proto, že mě to teď zrovna napadá, že mám nalévat optimismus nebo že mám tady mluvit optimisticky. Ale není to pravda, protože to prostě neukazují žádná čísla. Naopak čísla a fakta ukazují, že tu největší krizi jsme překonali, to nejhorší máme za sebou. Skončilo období nejistoty, skončilo období zdražování, inflace klesla strmě dolů, letos porostou reálné mzdy, všechny ukazatele slibují vyšší růst HDP. A to, co jsem vyhlásil na konci minulého roku, že letošní rok je rokem naděje, tak to se prostě konkrétně naplňuje. Zkrotili jsme inflaci, která v květnu byla 2,6 procenta, stabilně je teď v pásmu dvě až tři procenta, což je pozitivní; proti minulému roku určitě, kde dosahovala až 16 procent. A jenom připomínám, že do dramatického nárůstu inflace jsme se dostali už na konci vaší vlády, tedy vlády Andreje Babiše, kdy vzrostla inflace na 6,6 procent a pak v tom následném měsíci skoro na deset. Co je důležité, klíčové predikce, a to nejsou jenom predikce Ministerstva financí, kterému paní předsedkyně nevěří, ale jsou to i predikce České národní banky, predikce evropských orgánů a dalších nezávislých institucí, předpokládají, že inflace se bude držet právě v letošním roce v pásmu kolem dvou procent. Zpomalení inflace je znatelné u potravin, u kterých klesají ceny. Nejvýraznější pokles cen potravin v celé Evropské unii má právě Česká republika, podle dat za duben 3,5 procenta meziročně.

Obnovuje se hospodářský růst. Ano, růst HDP zůstává mírný. Určitě bychom si všichni přáli vyšší. Ale pozitivní je, že jsme se dostali z loňského poklesu, kdy hrubý domácí produkt klesl o 0,3 %. Aktuální predikce České národní banky, Ministerstva financí jsou, že v letošním roce porosteme o 1,4 % a na příští rok se předpokládá růst přes 2 %. V dubnu přišly také pozitivní zprávy o exportu. Vývoz meziročně rostl o 19,7 %. Hodnota nových zakázek v průmyslu vzrostla meziročně v dubnu o 3,6 %. A tak bych mohl pokračovat.

Ano, některá čísla, především očekávaný hospodářský růst, růst HDP, bychom si jistě přáli vyšší, ale česká ekonomika je hodně, už dvacet let minimálně, provázána s německou ekonomikou, a to má bohužel některé jak pozitivní, tak negativní dopady. V Německu se sice očekává taky hospodářský růst, ale pouze ve výši 0,3 %, tedy poroste pomaleji než v České republice, a to má nějaký vliv. Nicméně ta dobrá zpráva je, že letos určitě hospodářský růst zaznamenáme nejen podle predikce Ministerstva financí, které na rozdíl od paní předsedkyně já věřím, protože se mnohokrát ukázalo, že čísla Ministerstva financí jsou v pořádku, například při odhadování nebo prognóze deficitu, ale jsou to i predikce dalších nezávislých institucí.

Pokud jde o růst reálných mezd, v letošním roce nepochybně poroste. V prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda hrubá nominálně o 7 %, reálně o 4,8 %. A to je určitě dobrá zpráva pro občany České republiky. Když tady paní předsedkyně řekla, ale to není nic jako zvláštního a proč to jako zdůrazňujete, vždyť to je normální, že reálná mzda roste - tak pokud je to normální, tak je potřeba si odpovědět na otázku, proč nerostla na konci vaší vlády, naopak tam právě došlo k poklesu reálných mezd.

Já nicméně jsem schopen vnímat velmi dobře kontext a faktory, to znamená, že v dobách krizí, kterým jsme čelili v minulých letech, je prostě možné a logické, že reálná mzda i vzhledem k prudce rostoucí inflaci nerostla, ale myslím, že musíme mít všichni radost z toho, že jsme ten trend zvrátili, že situace je dnes úplně jiná a reálná mzda roste. To se projevuje. Všechny tyto faktory se projevují na spoustě věcí a především se projevují na tom, že jsme oživili důvěru spotřebitelů, kteří začali více utrácet, a to má také ekonomický význam. Tržby v maloobchodě se v dubnu meziročně zvýšily o 5,3 % a rostou už pátý měsíc v řadě, což ukazuje důvěru spotřebitelů. A nejenom toto číslo, i dlouhodobá důvěra v ekonomiku a vývoj mezd a dalších faktorů. V dubnu bylo meziročně zahájeno o 35 % výstavby bytů více, než tomu bylo dříve. Při tom všem stále držíme nezaměstnanost na rekordně nízkých číslech a nezaměstnanost je stále nejnižší v celé České republice.

Tak tolik fakta a informace o tom, jak na tom je česká ekonomika a že výhledy jsou opravdu pozitivní a že krizové trendy z posledních let jsou za námi a jdeme úplně jinou cestou - cestou, která určitě všechny musí naplňovat radostí a nadějí, byť se budeme snažit o to, abychom hospodářský růst a všechny tyto faktory, o kterých jsem tu mluvil, ještě zlepšili.

Teď co jsme pro to udělali? Co pro to děláme? Co pro to budeme dělat? Pro snížení inflace jsme, a to si všichni pamatují, tlačili na producenty, prodejce potravin, dodavatele, prodejce pohonných hmot, aby lidé za ně neplatili více, než je nezbytně nutné. Snižujeme deficity veřejných rozpočtů, což je určitě protiinflační opatření. Jenom připomenu, před nástupem naší vlády byly deficity veřejných financí více než 5 %. My jsme se dostali letos na úroveň 2,3 % HDP, to znamená nejenom, že se dostáváme do nějakého pásma relativně zdravých veřejných financí, ale také plníme klíčové kritérium, které nám umožní do budoucna se reálně rozhodovat o tom, jestli chceme euro, nebo ne, což zatím byla debata naprosto hypotetická, protože jsme ta klíčová kritéria neplnili.

Česká republika patří mezi málo zadlužené země, což z hlediska budoucnosti je také důležité. Toho, jakou hospodářskou politiku dělá naše vláda, si všimly i ratingové agentury. Jsme mezi nejlépe hodnocenými zeměmi ve střední a východní Evropě. Investoři nás opět považují za stabilní a perspektivní ekonomiku. A to má pro hospodářsky růst a rozvoj opravdu pozitivní vliv, to má na toto pozitivní vliv. I přes úsporná opatření, přes ozdravný balíček rekordně investujeme, a to je důležité pro hospodářský růst, to je důležité pro budoucí prosperitu. V roce 2003 jsme proinvestovali rekordních - rekordních - 202 miliard korun, letos proinvestujeme 185 miliard korun. To jsou rekordní čísla. Investice, kapitálové výdaje v letošním roce patří mezi tři nejvyšší za posledních deset let.

Výrazně investujeme zejména do dopravní infrastruktury: 150 miliard letos, 150 miliard loni. To se projevuje i na posunu, a to je zase faktor, který je prorůstový zcela nepochybně, o tom není potřeba vést debatu, to se projevuje na rozvoji dopravní infrastruktury. 263 kilometrů nových staveb v letošním roce nějakým způsobem probíhá: 205 kilometrů dálnic, skoro 60 kilometrů silnic první třídy. Letos začneme stavět 170 kilometrů nových dálnic a silnic. Za celé volební období, za období naší vlády, získá Státní fond dopravní infrastruktury 555 miliard korun. To jsou rekordní částky. A všechny se projevují v tom, že stavíme, dostavujeme, otvíráme nové stavby tak, abychom zanedbanou dopravní infrastrukturu v České republice napravili.

Dosáhli jsme největšího zrychlení výstavby celé historii České republiky. Nikdy jsme nestavěli v České republice tolik jako teď. A posouváme i stavby, které byly dlouhodobě zablokované. Jasné prorůstové opatření naší vlády. Nechci tady vyjmenovávat jednotlivé stavby, ale jenom připomenu, že letos největší posun zaznamenají úseky dálnice D35, která je prioritní stavbou po desítky let, prioritní stavbou na papíře, pro nás to není priorita jenom na papíře, ale je to priorita i ve skutečnosti. Práce se rozběhnou i na dalších klíčových tepnách, jako je třeba Pražský okruh a podobně. Ale nejde jenom o to, že tam dáváme finanční prostředky, že pan ministr Kupka se svým týmem ty stavby rozbíhá a snaží se odblokovat to, co zatím stálo.

Jde i o racionální přípravu legislativy z naší strany. Novela zákona o liniových stavbách, strategických investicích podstatně zrychlí i modernizaci dopravní sítě a má zásadní význam na všechny budoucí strategické projekty.

Další oblast, ve které jsme se hodně posunuli a která je také důležitá pro růst naší země, je to, že se soustředíme na to, abychom propojili výzkum a inovace s byznysem, a to děláme díky reformě transferu znalostí. Ta reforma transferu znalostí obsahuje 30 konkrétních legislativních i nelegislativních opatření. Souvisí s tím samozřejmě i prostředky, které dáváme do výzkumu, ale třeba i to, že nastavujeme vhodnější pravidla pro financování startupů, jednáme o zavedení zaměstnaneckých akcí, což se ukázalo jako v zahraničí, dobrá praxe právě pro startupy, a mělo by to tady mít motivační efekt.

Podporujeme také obchodní potenciál českých firem a jejich schopnost diverzifikovat export a dostávat se na nové trhy. Podporujeme to mimo jiné tím, že realizujeme podnikatelské mise. Připomenu jihovýchodní Asii, Afriku a další a další cesty, které já i další členové vlády s českými firmami realizujeme. Je o to velký zájem, má to konkrétní výsledky v konkrétních uzavřených kontraktech.

Nezapomínáme ani na energetiku, protože to je důležitá věc pro prosperitu a ekonomický růst. Zajistili jsme to, že máme dostatek plynu, ropy díky terminálu na LNG, teď nedávno rozšíření ropovodu TALL-PLUS, který budeme moci využívat už příští rok. Během posledních tří let se patnáctinásobně, patnáctinásobně zvýšil výkon instalovaných fotovoltaických elektráren, takže pracujeme i na tom, abychom měli dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Projektem století je určitě tendr na dostavbu elektrárny v Dukovanech, který v tuto chvíli vstupuje do finále. Aktuálně řešíme to, zda je výhodné a v jaké podobě je výhodné rozšířit to i na další blok v Dukovanech a bloky v Temelíně? Jasno budeme mít určitě do konce prázdnin, už v horizontu několika let, a to je věc, se kterou se musíme vyrovnat a která je taky důležitá z hlediska prosperity, udělat správné rozhodnutí, je to, že nás čeká konec využívání uhlí, jehož těžba se přestane vyplácet a využívání se přestane vyplácet prakticky ve všech lokalitách. Tedy musíme nějak vykrýt to období, než budeme mít dostatek jiné energie. A současně stejně potřebujeme vždycky nějaký záložní zdroj proti těm permanentně fungujícím energetickým zdrojům, jako je jádro, jako jsou obnovitelné zdroje. Takže musíme se věnovat výstavbě paroplynových elektráren. Uvědomujeme si, že musíme velmi rychle připravit půdu pro to, aby tyto elektrárny zase mohly co nejrychleji vzniknout. Ministerstvo průmyslu a obchodu už v nejbližších dnech přijde s novelou energetického zákona, takzvaný lex plyn, který by se s těmito požadavky měl vypořádat. Protože nemůžeme riskovat, že se opět dostaneme do nějaké závislosti na cizí energii, přílišné závislosti.

Klademe důraz na strategické investice i v dalších energetických otázkách. Soustředíme se na podporu našeho skutečně výjimečného, je to naše komparativní výhoda ekosystému, jaderného průmyslu a výzkumu a je to odvětví, které musíme podporovat a rozvíjet, protože nám to dává velkou šanci. Podíleli jsme se taky na tom, že velká část Evropy vsadila na jaderné technologie a že jsme jejich akceptaci prosadili na evropské úrovni.

To, co si velmi dobře uvědomujeme, je, že náš ekonomický výkon závisí i na takových měkčích faktorech, a to je, jak vypadá trh práce. Nestačí nám, že investujeme, že jsme připravili klíčové stavby, že děláme správná rozhodnutí pokud jde o dopravní, energetickou a další infrastruktury, nestačí ani to, že jsme dali do pořádku veřejné finance nebo dáváme do pořádku, ale potřebujeme také udělat změny na pracovním trhu. Naším nejslabším místem je nedostatek kvalifikované pracovní síly, někdy už i nekvalifikované, nízká flexibilita práce, přetrvávání byrokratických postupů, postupů, které často nedávají smysl. Proto naše vláda představila flexibilní novelu zákoníku práce, která na všechny tyto problémy reaguje, větší flexibilita zaměstnání, možnost svobodnějšího rozvrhu pracovní doby na základě dohody mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem, delší zkušební doby, rozvolnění byrokratických povinností, jako je třeba povinné plánování dovolených, jednodušší výpočty mezd a další a další věci, po kterých volali zaměstnavatelé, které jsou výhodné i pro zaměstnance, a které jsou důležité pro to, aby náš pracovní trh byl flexibilnější.

S tím vším - to je další opatření, které má pomoci ekonomickému růstu - se pojí to, abychom měli kvalitní vzdělávací systém. A já jsem tady už zmínil reformu transferu znalostí. A s tím souvisí lepší a přehlednější nastavení daňových odpočtů, profesní doktoráty, specializovaná síť center pro transfer do veřejné správy a další věci. Ale my měníme také rámcové vzdělávací programy, posilujeme všeobecné vzdělávání a klíčové typy gramotnosti, aby byli mladí lidé lépe připraveni jak na život v 21. století, tak na pracovní trh. Rozšiřujeme také profesní vzdělávání, to je důležité, zavádíme do středního školství systematickou podporu lyceí, tedy těch atraktivních, dnes znovu atraktivních škol na pomezí mezi gymnázii a technickými učilišti. Iniciovali jsme vznik polytechnik, nového typu odborných vysokých škol, které vzniknou ze stávající sítě vyšších odborných škol. A to jsou všechno konkrétní a podle nás správné odpovědi na vývoj na trhu, vývoj jak uchazečů o studium, tak firem.

Pokud jde o prorůstová opatření, vycházíme i z toho, co nám doporučili experti, ať už z NERVu, nebo odjinud, tedy modernizujeme zákoník práce, urychlujeme investice do dopravní infrastruktury, a to i ve spolupráci se soukromým kapitálem, PPP projekty, zrychlujeme výstavbu soukromou, komerční, děláme konkrétní kroky ke zkvalitnění regionálního školství, tak jak jsem to tady myslím velmi konkrétně popsal.

Podstatným krokem, který je důležitý z hlediska udržitelnosti celého systému, je důchodová reforma, která zajistí dnešním třicátníkům, čtyřicátníkům důstojnou penzi a předvídatelný odchod do důchodu. To jsou rozhodnutí odvážná, kterých se předcházející vlády bály. Zároveň tím řešíme dramatické zadlužování penzijního systému. Těch projektovaných 5 % HDP deficitu v roce 2050 díky těmto opatřením snížíme na 1 %.

Snižujeme byrokracii, což je určitě také prorůstové opatření. Schválili jsme už třetí antibyrokratický balíček, dalších 29 opatření, první, druhý balíček, přes 20, přes dvě desítky zjednodušení, rušení povinností, které byly formální, jako byly formální lékařské prohlídky, jako byly potravinářské průkazy a další přežitky. Digitalizujeme, vidí to občané na svém každodenním životě a také to využívají. Portál občana, který jsme zlepšili, využívá už milion občanů. Občanský průkaz můžete mít v telefonu, také, spousta lidí má. Zjednodušili jsme kontakty s úřady pro podnikatele i pro občany. Řidičský, technický průkaz, změna trvalého pobytu, žádost o důchod, sociální příspěvky, přijímačky na střední školy, výzkumné granty, přepis vozidel, konzulární vízové služby - to jsou všechno věci, které donedávna vyžadovaly fyzicky spoustu formulářů.

Dneska to všechno jednoduše vyřídíte online. Podobně probíhá digitalizace zdravotnictví, stát spouští aplikaci eRecept, který pomůže i se sháněním léků v lékárnách, digitální očkovací průkaz, EZKarta, která bude mít v budoucnosti další funkcionality, a tak bych mohl pokračovat. Bohužel pokračovat nemohu, protože, a mě to velmi mrzí, ale od 9.40 jsem omluven z důvodu jiných pracovních povinností. Ale aspoň takto ve stručnosti jsem chtěl ukázat v reakci na otázku paní předsedkyně Schillerové, jaká konkrétní opatření jsme udělali, jaká konkrétní opatření teď děláme, jaká konkrétní opatření připravujeme, a také na konkrétních číslech ukázat, že to funguje a že ekonomický růst v České republice zaznamenáváme už v letošním roce.