Premiéři a hlavy států na začátku summitu mluvili o novém nastavení vztahů mezi Velkou Británií a EU. Nový britský premiér Keir Starmer v úvodní řeči upozornil na hrozby ze strany Ruska, které se týkají celého evropského kontinentu, či o problému nelegální migrace. Zdůraznil, že Británie nevypoví Evropskou úmluvu o lidských právech, o čemž uvažovaly předchozí konzervativní kabinety.

„ČR má s Británií výborné vztahy. Využil jsem setkání, abych mohl poprvé mluvit s novým britským premiérem Starmerem Potvrdili jsme si, že máme zájem na rozvíjení česko-britských vztahů. Dostal ode mě pozvání do Prahy. Měl jsem možnost mluvit i s britským králem Karlem III. Jak premiér Starmer, tak král Karel mají velký zájem na rozvoji našich vzájemných vztahů,“ uvedl po summitu Fiala.

Během summitu se premiér Fiala sešel na bilaterálním jednání také s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Společně podepsali bezpečnostní smlouvu. Tím se ČR připojila k dalším zemím Evropy, které už podobnou dohodu s Ukrajinou mají, například Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko nebo USA. Smlouva nepředstavuje právně závaznou mezinárodní dohodu. Podle premiéra Fialy jde o symbolické gesto a důkaz další podpory v oblastech vojenské či ekonomické spolupráce, humanitární pomoci a také následné pomoci při rekonstrukci poválečné Ukrajiny.

„Je to další krok v posilování spolupráce mezi ČR a Ukrajinou. Velká část mezivládních konzultací tento týden v Praze se týkala nejen pomoci Ukrajině, ale také ekonomické spolupráce, která je výhodná i pro naše firmy. S našimi zkušenostmi v přístupových jednáních můžeme Ukrajincům pomoci v přístupovém procesu do Unie, který je pro ně velmi důležitý,“ vysvětlil premiér.

Předseda vlády také vystoupil v rámci kulatého stolu, který řešil obranu a ochranu demokracie v Evropě. Podle premiéra jsou dezinformace a zahraniční vměšování jedny z nejvážnějších hrozeb, kterým nyní musí Evropa čelit. Během dne se Fiala sešel ještě s prezidentem Ázerbajdžánu Ilhanem Alijevem, nebo prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovićem. Na závěr summitu jednal i s premiérem Arménie Nikolou Pašinjanem.

Neformální platforma Evropského politického společenství má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavském Kišiněvě. Naposledy summit EPC hostila loni v říjnu Granada.