Vážený pane prezidente,
vážený pane ministře,
vážený pane náčelníku,
vážení členové a členky Generálního štábu Armády České republiky,

rád jsem přijal pozvání na Velitelské shromáždění, abych s vámi mohl diskutovat o prioritách obranné politiky v nejbližším období.

Obrana státu a akceschopnost Armády České republiky patří jednoznačně mezi priority této vlády. Už při sestavování koaliční smlouvy jsme se shodli na tom, že zastavíme propad financování a zajistíme postupné navýšení výdajů na obranu tak, aby odpovídalo našim aliančním závazkům.

Jsem rád, že v tomto směru nezůstalo jen u slov a že jsme dokázali promítnout naši prioritu i do návrhu státního rozpočtu. V příštím roce dosáhnou naše výdaje na obranu více než 52 mld. Kč a převýší tak úroveň financování z roku 2010. V rozpočtovém výhledu předpokládáme postupné navyšování tak, aby výdaje na obranu dosahovaly 1,4 % HDP v roce 2020. Považuji postupné tempo navyšování výdajů na obranu za přiměřené a užitečné. Umožní stabilní výhled, efektivní plánování akvizic i vlastní činnosti, a zároveň nepovede k přetížení kapacit a plýtvání penězi daňových poplatníků.

Jak jsem zmínil, považuji za zásadní, abychom dokázali naplňovat závazky, které máme vůči našim parterům zejména v NATO a v Evropské unii. Za poslední tři roky jsme hospodářsky zcela obrátili kurz. Již třetím rokem ekonomika roste a klesá nezaměstnanost. Jsme také politicky stabilní země. To vše nám vytváří dobré předpoklady pro to, abychom byli aktivním a spolehlivým spojencem. V minulosti jsme takto vždy vnímáni nebyli, což často poškozovalo zájmy České republiky.

Obrana a bezpečnost totiž patří k našim zahraničněpolitickým prioritám v mnoha ohledech. Je na místě připomenout naše zapojení do misí v Afghánistánu, na Mali nebo v Iráku. Chci ale zmínit také spolupráci států V4 nebo pokračující rozvíjení spolupráce s Německem či Francií v této oblasti.

Chci, abychom patřili mezi spolehlivé partnery ve všech našich aktivitách, ať už na úrovni OSN, NATO nebo Evropské unie či států Visegrádské skupiny.

Obranná politika se v průběhu roku 2016 stala také významnou součástí evropské agendy. Je to logická reakce na mezinárodní vývoj, který bohužel zatím nepřinesl ukončení zásadních konfliktů v regionech bezprostředně za našimi hranicemi. Podařilo se nám sice snížit tlak migračního pohybu na státy kolem středomořské cesty. Konflikt v Sýrii ale stále trvá. Stále trvá hrozba mezinárodního terorismu také na evropském území.
Staly se také další události, které potvrdily napětí v mezinárodních vztazích. Eskalaci přinesl pokus o vojenský puč v Turecku. Další nejistotu znamená také britské rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie, protože Velká Británie patří mezi klíčové hráče v obranné politice na mezinárodní úrovni.

To vše vede k tomu, že se musíme vážně zabývat bezpečnostní architekturou světa, ve kterém žijeme. Jsem rád, že v tomto směru přinesla jistou reflexi nově schválená Evropská globální strategie a také výsledky summitu NATO ve Varšavě. Také sdílím názor, že musíme využívat synergického působení a zabývat se i novými typy rizik, například kybernetickou bezpečností.

Především jsem toho názoru, že musíme trvat na tom, aby naši bezpečnost i nadále garantovala Severoatlantická aliance a aby Evropská unie byla v rámci NATO akceschopným partnerem. Věřím, že výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech amerických na tom nic nezmění, protože NATO je bezpečnostní garancí pro všechny zúčastněné strany.

Evropa se ale musí zabývat svou vlastní bezpečností a schopností zvládat situaci kolem svých vlastních hranic, jak na jihu, tak na východě. Proto jsem také dlouhodobě zastánce myšlenky společné evropské armády. Jsem rád, že se nám podařilo najít obecnější politickou shodu na směřování k posílení evropské obranné spolupráce, kterou jsme potvrdili i na posledním jednání ústavních činitelů ke koordinaci zahraniční politiky.

Když odhlédnu od dlouhodobých ambicí a podívám se na priority obranné politiky v příštím roce. Rok 2017 bude klíčový při implementaci rozhodnutí varšavského summitu, zejména pokud jde o posílení Aliance na východě. Česká republika se na tom bude podílet společně se státy Visegrádské čtyřky aktivitou v Pobaltí.

Měli bychom také usilovat o konkrétní dohody spolupráce s dalšími evropskými státy v rámci Aliance na posílení odstrašení a obrany. Měli bychom se soustředit na další posilování personální kapacity Armády České republiky. Jsem rád, že v letošním roce se podařilo navýšit počet příslušníků a příslušnic armády o více než 2000. Věřím, že se zájem o působení v armádních složkách se v příštím roce podaří udržet nebo ideálně zvýšit.

Měli bychom pokročit v modernizaci našich ozbrojených sil a vyřešit některé – bohužel již notoricky známé – problémy s naším technologickým vybavením v souladu s vládou schválenou koncepcí. A samozřejmě musíme pokračovat v naplňování našich spojeneckých závazků.

Dámy a pánové,

děkuji všem, kdo se podíleli a podílí na zlepšování stavu naší armády a našich obranných schopností. Děkuji příslušníkům a příslušnicím armády, kteří s velkou profesionalitou a odvahou reprezentují naši zemi a armádu České republiky v zahraničních misích. Můžeme být na ně právem hrdí.

Věřím, že ve zbývajících měsících mandátu naší vlády učiníme společně vše pro to, aby naše země byla stále respektovanějším partnerem a spojencem jak v NATO, tak i v rámci obranné a bezpečnostní spolupráce v rámci Evropské unie.

Děkuji za Vaši pozornost.