Vážená paní hejtmanko, vážená paní primátorko, vážení páni hejtmani,

děkuji, že jste přišli. Naše setkání byla v minulosti pravidelná, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnosti, a hned úvodem si vás dovolím pozvat do Lán, protože jsem od vás minule dostal čtrnáct lamp, které jsme rozsvítili, a když v podvečer posedíme v lánském parku, tak se nám bude u tohoto vašeho krásného daru dobře diskutovat.

Doufám, že tentokrát přijde i paní primátorka, kterou minule štípla vosa, dokumentovala to fotografií oteklé nohy, a chtěl bych ji upozornit, že v lánském zámku máme docela dobrou lékárničku.

A protože si vzpomínám, jako starý zbrojnoš české politiky, kolik úsilí stálo prosazení principu krajské samosprávy, tak jsem o to vděčnější, že tento princip funguje.

Myslím si, že až si sedneme po spáchání rodinné fotografie vedle, tak budeme diskutovat o celé řadě věcí. Já bych úvodem otevřel jenom jedno jediné téma. Všichni hejtmani si mi stěžují, že nemají dost peněz na opravy silnic druhé a třetí třídy, o dálnicích nemluvě. A Karla Šlechtová mi zase říká, že tady bez užitku leží dvacet sedm miliard korun z Integrovaného operačního programu, zatímco kraje tyto peníze odmítají a chtějí čerpat pouze ze Státního fondu dopravní infrastruktury, a protože jeden z úkolů prezidenta je zprostředkovat komunikaci mezi vládou a hejtmany, tak Karlu Šlechtovou rád pozvu na ono letní zasedání v lánském parku, abychom si tyto věci společně vyjasnili.

Závěrem vám chci blahopřát. Blahopřát těm, kdo byli zvoleni poznovu, blahopřát těm, kdo jsou tak trochu nováčci, i když jsem říkal panu hejtmanovi Čunkovi, že my dva jsme staří zbrojnoši české politiky, takže za nováčky nás nelze považovat.

Přeji vám ve vaší práci úspěch a nenechte se otrávit zejména pomluvami českých novinářů, jak říkal můj předchůdce, největšími nepřáteli lidstva.

Děkuji vám za vaši pozornost.