Vážený pane prezidente Klausi, vážený pane předsedo vlády, vážení představitelé Parlamentu, vlády, kraje, města, Potravinářské a Agrární komory, dámy a pánové,

chtěl bych mluvit o některých problémech, které považuji za podstatné, a především bych chtěl úvodem blahopřát zemědělcům k dobré úrodě.

Pokud jde o ty problémy, často se setkávám se spory mezi zastánci velkých a malých zemědělských podniků. Myslím si, že daleko důležitější rozdíl je mezi dobrým a špatným podnikem. Snažme se tedy podporovat ty dobré, a pokud jde o ty špatné, přinutit je k bankrotu, aby jejich podniky převzali ti, kdo umí zemědělské podniky opravdu řídit. To je první věc.

Druhá věc, stěžujeme si na ceny energií, a nejenom energií. Stěžujeme si samozřejmě oprávněně, ale to je zatraceně málo. Ptejme se po příčinách růstu cen energií a hledejme v naší kompetenci nástroje, jak tomuto růstu alespoň částečně zamezit.

Zastávám dlouhodobě názor, že podstatným faktorem růstu cen energií je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Jako konkrétní příklad bych uvedl podle mého názoru nesmyslné emisní povolenky, které se na růstu cen energií podílejí minimálně dvaceti procenty, možná o něco více.

V každém případě, kromě stěžování si na tento růst hledejme nástroje, a s vědomím rizika, že navrhnu něco, co se vám nebude líbit, bych chtěl připomenout, že už dávno máme zákon o cenách, že součástí tohoto zákona je věcné usměrňování cen a také zastropování cen, a proto se přimlouvám o zastropování cen, ať už na celoevropské nebo na národní úrovni. Je samozřejmě pohodlné nedělat nic, ale je to také nebezpečné, je to také škodlivé a svým způsobem bychom tím dokazovali, že nejsme ani schopni rozhodovat.

V závěru, protože velmi rád provokuji, si dovolím jednu drsnou provokaci. Budu vám citovat, a je to už dávno, dávno let, výrok tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka při parlamentních interpelacích. Cituji: “Budu vás šokovat, ale jsem přítelem kůrovce.“ Konec citátu. Lze to snadno dohledat. V každém případě nejsme jenom na zemi živitelce, je tady i les živitel, a konec konců lesnictví je v kompetenci Ministerstva zemědělství. Zažili jsme teď obrovský požár v Českém Švýcarsku, ptejme se opět po příčinách. Nebuďme tak naivní, abychom říkali, že tento požár vznikl kvůli, nebo jenom kvůli nějakým trempům, kteří si v lese rozdělali ohníček. Tento požár se rozšířil především díky tisícům a tisícům uschlých stromů napadených Bursíkovým kůrovcem. Kromě toho se rozšířil díky zrůdné filozofii bezzásahových zón, kde stromy, které spadly, se nechávají ležet, zatímco staří lesáci ty stromy pokáceli, kůru oloupali a spálili. A zelený fanatismus je něčím, co nás všechny ohrožuje, ať už v lesních požárech, v cenách energií a v politice obecně.

Chtěl bych tedy skončit velmi jednoduchou prosbou. Opřeme se o zdravý rozum, o zdravý rozum zemědělců, potravinářů, ale i lesáků a dalších, kdo pracují s půdou a s krajinou. Nevěřme fanatikům. Nevěřme ideologům. Nevěřme hlasatelům jediné posvátné pravdy. Nevěřme těm, kdo nás budou obracet na zelenou víru. Už tady bylo dost utopií a já věřím, že i při našem dnešním setkání nad utopiemi zdravý rozum zvítězí.

Děkuji vám za pozornost.