Primátor Hřib: Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo rozpočet na rok 2022

18.12.2021 15:15 | Tisková zpráva

Pražští zastupitelé na dnešním zasedání projednali přichystaný rozpočet hlavního města na rok 2022, který přesahuje 90 miliard korun.

Primátor Hřib: Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo rozpočet na rok 2022
Foto: Hana Brožková
Popisek: Pražský primátor Zdeněk Hřib

Po věcné diskusi jej nakonec také schválili. Praha se tak znovu zaměří na aktuálně chystané strategické investice, na které je alokováno rekordních 20 miliard korun. Nejvíc peněz je určeno na dopravu, významné částky ale poputují i do dalších důležitých oblastí fungování města. Mezi klíčové projekty patří výstavba metra D, výstavba a rekonstrukce mostů a parků nebo rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce. Hlavní město zároveň pokračuje navzdory přetrvávající koronakrizi v odpovědném přístupu k hospodaření a dosáhne nejnižšího zadlužení za posledních 20 let.

„Děkuji kolegům zastupitelům za věcnou diskusi, na jejímž konci jsme schválili rozpočet na následující rok. Navzdory složité době se daří rekordně snižovat zadlužení města a zvyšovat přidělené prostředky na velké investice. Město jsme přebírali bez připravených velkých projektů. Nastartovali jsme jejich přípravu a v příštím roce bude zahájena řada významných stavebních akcí. Podepsali jsme smlouvy se zhotoviteli na výstavbu metra D, lávku spojující Holešovice a Karlín, rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce. Řada dalších je v pokročilé fázi výběrového řízení a budou rovněž zahájeny v příštím roce,“ říká Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu.

„Přesto,?že?už druhé?volební období?nemělo město prakticky žádnou podporu ze strany státu,?se Praha?mění,?a?ještě bude?měnit doslova před očima.?V rozpočtu?na rok 2022?jsou peníze na projekty s?celostátním dopadem i na?menší projekty. Vyčlenění peněz města na investice doprovázejí úsporná opatření v provozu magistrátu, jako například snížení počtu úředníků o 7 procent. Přístup státu by se ale měl změnit a některé stavby by měl?kofinancovat stát, zejména?metro?D, pokračování vnitřního Městského okruhu?nebo bytové domy pro dostupné bydlení?na pozemcích města,”?uvádí primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.?

Hlavní město sestavilo na rok 2022 rozpočet v objemu přesahujícím 90 miliard korun. Důraz klade vedení města zejména na kapitálové výdaje – investice. Na ně je vyčleněno téměř 20 miliard korun. Finance půjdou v první řadě na strategické projekty, například na výstavbu nové linky D pražského metra. Na ni je pro příští rok vyčleněno 4,3 miliardy korun. K dispozici budou i stovky milionů korun na výstavbu nových a opravy současných tramvajových tratí. Celkově je na příští rok do oblasti dopravy připraveno 8,3 miliardy korun.

Připraveny jsou i finance na rekonstrukci Malostranského náměstí, na přípravu nového koncertního sálu na Vltavské nebo na revitalizace oblíbených náplavek či parku na Vítkově. Dále bude celkem 750 milionů korun investováno do první fáze obnovy a dostavby Průmyslového paláce na Výstavišti. V kapitole školství se mimo jiné předpokládá investice 686 milionů korun na přístavby a rekonstrukce školských objektů a dalších 120 milionů korun na výstavbu nové ZŠ Šeberov. Na investiční akce v městských částech je připravena 1 miliarda korun.

Tím však výčet financí do rozvoje města nekončí. Celou řadu investic zajišťují městské společnosti ze svých prostředků, na které nedostávají finance z investičního rozpočtu města. Příští rok by tyto investice měly dosahovat částky kolem 12 miliard korun. Jedná se o násobný objem v porovnání s minulými roky. Mezi největší investory se řadí Dopravní podnik hl. m Prahy, Pražská vodohospodářská společnost nebo Pražská plynárenská.

„Podařilo se nám v době koronavirové pandemie vytvořit rozpočet s rekordně nejvyšším financováním investičních akcí v Praze. Chceme tím zajistit nejen rozvoj města, ale i podporu podnikatelské sféry. Zároveň jsme vyčlenili vyšší finance pro městské části, což je pro jejich fungování také nesmírně důležité,“ vysvětluje Radek Vondra, předseda Finančního výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy.

V rozpočtu se počítá také s běžnými výdaji ve výši 70,9 miliardy korun, z nichž výdaje na samotný provoz města činí 46 miliard korun. Zbývající prostředky představují primárně platy pracovníků ve školství. Finance jsou oproti letošnímu roku významně navýšené v odpadovém hospodářství, údržbě a opravách silnic, také se zvyšují platy v již zmiňovaném školství.

„Po škrtech v letošním rozpočtu a snižování počtu zaměstnanců magistrátu jsme umožnili ve všech oblastech fungování města dorovnat běžné výdaje, aby korespondovaly s inflací a pokryl se růst nákladů, protože nám to umožnuje pozitivní výhled rozvoje ekonomiky. Město chce dále rozvíjet služby poskytované občanům,“ komentuje dále náměstek primátora Pavel Vyhnánek.

Součástí výdajů jsou i 2 miliardy korun na splátky úvěrů hlavního města. Praha tak i přes složité období pandemie bude pokračovat ve snižování svého dlouhodobého dluhu. Na konci příštího roku se dostane na nejnižší míru svého zadlužení za posledních více než 20 let, která bude činit rovných 12 miliard korun.

„Díky nejnižšímu zadlužení připravujeme město na významné investice v příštích letech, které také bude možné zajistit úvěrovým financováním. U financování metra D od Evropské investiční banky jsme v pokročilém stádiu vyjednávání. Nicméně i nadále očekáváme podporu ze strany státu na výstavbu nadregionálně významných projektů na území hlavního města,“ doplňuje Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu.

Rozpočet Prahy na rok 2022 je jako každý rok vyrovnaný, počítá s meziročním růstem příjmů a finančními zdroji ve výši předpokládaných výdajů v objemu 92,6 miliardy korun.

Kompletní prezentace k rozpočtu na rok 2022 je k dispozici ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Havránek (ODS): Pane bývalý vicepremiére pro digitalizaci, nalijme si čistého vína

21:03 Havránek (ODS): Pane bývalý vicepremiére pro digitalizaci, nalijme si čistého vína

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 k zákonu o elektronických komunikacích