Zasedal krizový štáb a přijatá opatření měla a mají jediný cíl: šíření viru co nejvíce zpomalit či nejlépe zastavit. Nebylo jiného zbytí, než zpřísňovat některé kroky a omezit běžnou pestrost našeho všedního života.

Úspěch tohoto snažení do značné míry závisí na přístupu a osobní disciplíně každého z nás. Tím nejvíce ovlivníme skutečnost, jak a kdy se nelehká situace zvládne a život se bude moci vrátit do obvyklých kolejí, což si všichni přejeme.
Není důvod ke strachu či panice, jen k obezřetnosti a ohleduplnosti.

Český národ, má jednu vlastnost – vždy, když šlo do tuhého, jsme se dokázali semknout. Mám radost, že takové projevy našich občanů přibývají i v této chvíli. Lidé si pomáhají, šijí roušky pro sebe i pro jiné, jsou připraveni napnout síly tam, kde je to třeba, spontánně se ozývají s nabídkou své pomoci.

Takové lidi vidím, potkávám a velmi mě to těší.

Ještě k té „pestrosti všedního“ života. Za normální situace by si člověk řekl, že jde o klasický protimluv a nesmysl. Jak může být všední, obyčejný život, pestrý a zajímavý?

A vida, on opravdu JE. To si člověk uvědomí, až když nastane nějaká takováto změna. Všechno zlé je k něčemu dobré, třeba si budeme příště té obyčejnosti a všednosti více vážit. Ne nadarmo se říká, že když člověk prožívá štěstí, neuvědomuje si to, obvykle až zpětně.

Máme toho zakázáno či omezeno hodně, včetně pohybu na čerstvém vzduchu, kam jsme zapomněli chodit, času stráveného s našimi nejbližšími a hlavně s rodiči a prarodiči, a také obyčejného lidského setkávání se v kruhu přátel. To vše jsme možná už dříve nějak odsunuli na vedlejší kolej a nyní nám to chybí. Pojďme společně ustát tuto dobu a až „to“ skončí, neodkládejme to na jindy.

Děkuji vám všem za projevenou ochotu, pomoc, ohleduplnost a chování, které vyžaduje tato situace. Věřím, že všechno společně zvládneme.

Váš primátor Jan Paparega