Projekt „Kreativní klastr Praha", který spočívá v propojení kreativního, akademického a veřejného sektoru spolu s výzkumem a inovativním podnikáním, dnes představila v domě U Zlatého rohu pražská primátorka Adriana Krnáčová a ředitel IPR Praha Petr Hlaváček.

„Je dobře, že v dlouhodobě nevyužívaných Radničních domech vznikne kreativní centrum, klastr, kam mohou lidé chodit pracovat, vzdělávat se, navštěvovat přednášky, zapojovat se do komunitních projektů či prostě jen relaxovat,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová. „Inspiraci jsme čerpali v zahraničí. Podobné projekty fungují v Budapešti, Lodži nebo třeba Amsterdamu, kde kreativní klastr vybudovali v bývalých docích. Dobrým příkladem je třeba i Košická Tabačka, která se stala přirozeným centrem pro různá mezioborová setkání a stejně tak by tomu mělo být v Praze,“ dodala primátorka.

Radniční domy ožijí

Projekt kulturního klastru vychází ze závěrů nového Strategického plánu. Ten ve své analýze poukazuje na skutečnost, že Praha nedostatečně využívá svůj kulturní a kreativní potenciál. Přitom v půlkilometrovém úseku mezi Národní třídou a Palachovým náměstím se vyskytuje zdaleka nejvyšší koncentrace kultury ve městě.

Umístění klastru do Radničních domů na Staroměstském náměstí má i druhé opodstatnění. V současné době, kdy dochází k pozvolné degradaci historického jádra města, je více než zapotřebí nabídnout obyvatelům i návštěvníkům města alternativu k převažujícímu stylu komerční zábavy. „Představujeme si, že by zde vznikla jakási přirozená kulturní brána pro ty návštěvníky, kteří do Prahy přijíždějí za něčím víc, než jen za levným pivem,“ uvedl ředitel IPR Petr Hlaváček.

Už dnes Praha tyto prázdné domy pro podporu kreativních aktivit částečně využívá. Vedle nepravidelných jednorázových akcí typů Designblok či Famufest využívá část bloku Umělecko-průmyslové muzeum nebo Skautský institut. Obdobné klastrové projekty zaměřené na posílení soudržnosti a výkonosti kreativního sektoru jsou obvyklé v celé Evropě a v naprosté většině případů je jejich provoz založen na úspěšné spolupráci podnikatelské a neziskové sféry se státem či (častěji) samosprávou.

Klastr je pojem, který se používá pro větší počet vzájemně provázaných institucí a firem v příbuzných oborech, které sídlí na jednom místě. Ty spolu nejen soutěží, ale také spolupracují a doplňují se. Díky sdílení infrastruktury, technologií, pracovního trhu, přenosu znalostí a společnému marketingu, tak podobná uskupení vytvářejí jak značné úspory, tak vyšší potenciál pro inovace.