U radikálních změn v legislativě nicméně hrozí, že ve svém důsledku nadělají víc škody než užitku. A právě toho se obávám v případě avizovaných změn nového stavebního zákona.

Snad největším předmětem sporu, ale zároveň klíčovým bodem nové legislativy, je vznik soustavy stavebních úřadů na úrovni kraje. Pochopitelně se proti němu bouří především zástupci STANu. Místním samosprávám totiž současná podoba zákona umožňuje nejednotný výklad stavebních předpisů, díky čemuž mohou nekale ovlivňovat rozhodování o povolování staveb. Vzniká tak nejen prostor pro korupci, ale zvyšuje se i riziko nerovnoměrného rozvoje v rámci regionů. Tomu všemu má přenesení pravomocí na krajské úřady zabránit.

V případě, že se příští koalice rozhodne tento bod stavebního zákona zrušit, bude nezbytné jej v mnoha ohledech kompletně přepracovat, což s sebou ponese také další odklad jeho účinnosti. To by, jak uvádí Sdružení pro rozvoj a architekturu, mělo „obrovské ekonomické důsledky“, které si rozhodně nemůžeme dovolit.

To, že se po volbách ujme vlády opozice a naopak, je zcela běžný a pro demokracii žádoucí jev. Úspěšné řešení důležitých celospolečenských otázek, jako je například důchodová reforma nebo dostupnost bydlení, nicméně vyžaduje kontinuitu. Pokud by každá nastupující vláda smetla ze stolu výsledky svých předchůdců a jala se vymýšlet zcela nové řešení, začneme za ostatními zeměmi zaostávat nejen co do rychlosti výstavby.

Co si o nápadech na demontáž nového stavebního zákona myslíte vy? Těším se na vaše názory, napište mi je prosím zase dolu do komentářů pod příspěvek.

Převzato z profilu.