Nakolik je ale reálné, že se jejich sen stane skutečností?

Jak jistě sami víte, šance na koupi vlastní nemovitosti je pro většinu zájemců mizivá. Ceny bytů a domů v Česku loni stoupaly nejrychleji z celé Evropské unie a jejich růst dodnes neustal. V Praze už na byty s cenou pod 100 tisíc korun na metr čtvereční prakticky nenarazíte a v novostavbách za stejnou jednotku zaplatíte i 150 tisíc.

Drtivá většina Pražanů tedy bude muset přijmout fakt, že na vlastnické bydlení nikdy nedosáhne. Spokojenost s bydlením je nicméně jedním z hlavních předpokladů dobré kvality života, a úkolem nás politiků je, aby smiřování se s životem v nájmu “nebolelo”.

K tomu, aby se život v nájmu stal atraktivní alternativou, musí splňovat několik předpokladů. Tím prvním je absolutní i cenová dostupnost nájemního bydlení a předvídatelnost růstu nájemného. Stejně důležitá ale je i stabilita daná možností uzavírat nájemní smlouvy na dlouhá období a předvídatelnost růstu cen – které bydlení v komerčním nájmu jen sotva poskytne.

Logickým řešením je opravdu intenzivní výstavba projektů nájemního bydlení, u nichž část postavených bytů přejde na základě smlouvy s developerem přímo pod správu města. S růstem obecního bytového fondu tak bude nejen stoupat počet bytů, ve kterých bude garantována dlouhodobost nájemních smluv a přiměřený růst nájemného, ale zároveň poroste tlak na to, aby stejné záruky začali poskytovat také další pronajímatelé.

Je zřejmé, že tohoto stavu dosáhneme nejdříve za několik desetiletí. Pokud ale nezačneme už dnes, budou bytovou nouzi pociťovat ještě naši vnuci.