Přehnané nároky ze strany magistrátu nebo městské části totiž mohou nadělat víc škody než užitku. Právě takového scénáře se obávám v případě plánované výstavby nové bytové čtvrti u Nákladového nádraží Žižkov. Ta by měla městu přinést nejen občanskou vybavenost v ceně 1,5 miliardy korun, ale také určité procento sociálních bytů.To, co primátor Zdeněk Hřib a radní Adam Zábranský prezentují jako obrovský úspěch, ale má taky svou negativní stránku. Až příliš štědrý příspěvek developera totiž nebude zadarmo.

Náklady, které přesahují obvyklý rámec kontribuce, investor s největší pravděpodobností kompenzuje zvýšením cen bytových jednotek, určených k prodeji. Za přemrštěné požadavky města tak nakonec zaplatí jejich budoucí majitelé.

Myšlenka kontribucí je bezesporu správná a mnohé městské části ji už roky úspěšně realizují. Stejně tak je legitimní příspěvek v podobě poskytnutí části postavených bytových jednotek městu, například formou prodeje za pořizovací cenu. Je ale vždy třeba dodržet jemně nastavenou rovnováhu mezi všemi zúčastněnými stranami. A pokud bychom z výstavby chtěli pro samosprávy vytěžit ještě více, měli bychom se vydat cestou změny rozpočtového určení daní.

Toto téma stojí v poslední době poněkud stranou, věřím ale, že se k němu ve veřejných debatách brzy vrátíme. Systémové řešení, které zároveň nezatíží zájemce o bydlení, bych nejen Praze moc přál. Který způsob financování oprav a staveb škol, školek, hřišť nebo třeba domovů pro seniory považujete za vhodnější vy, a proč?