Gratuluji Jana Maláčová ke zvolení předsedkyní Sociální demokracie. Stala se tak první ženou v čele naší nejstarší politické strany!

Atmosféra před její volbou byla napjatá a řada lidí, co mě sleduje na sociálních sítích se mě ptala na můj názor. Nechtěl jsem se k tomu pochopitelně moc vyjadřovat, volba předsedy je interní záležitostí každé strany. Pro mne bylo důležité, že oba hlavní kandidáti věděli, že bez širšího levicového spojenectví to nepůjde a nevylučovali tak spolupráci se Strana Levice.

Dost lidí asi bude nesouhlasit, ale dovolím si poněkud zmírnit vášně. Nikdy to totiž není o tom, že se zvolí jeden člověk a pak bude následovat nějaká převratná změna (dramaticky k lepšímu či k horšímu). Takhle jednoduše to nefunguje. Zbytek posádky je stejně důležitý, možná i důležitější než samotný kormidelník. V dnešní éře pozdního kapitalismu s jeho posedlostí jedincem to často nejde vidět. Ale jak pravil klasik: "Žádní osvoboditelé neexistují, lid se vždy osvobodí sám." Nepochybně nás čekají měsíce tvrdých jednání - pokud z nich ale vzejde dobrá posádka, tak naděje pro parlamentní volby 2025 bude existovat.