Prokšanová (KSČM): Přepisování dějin stačilo

23.04.2024 4:31 | Tisková zpráva

Přepisování historie je proces, který začal ještě během druhé světové války. Následně se sice podařilo eliminovat fašistickou hrozbu, ale i přesto (nebo právě proto) se svět polarizoval v táboře vítězů na dva nesmiřitelné celky.

Prokšanová (KSČM): Přepisování dějin stačilo
Foto: KSČM
Popisek: Petra Prokšanová

„Západní“ narativ se konstruoval jako obžaloba Sovětského svazu, jako obvinění z šíření komunistické ideologie z východu na západ. Podíl Sovětského svazu na porážce fašismu byl tak umenšován a plíživě se začala do veřejné debaty podsouvat myšlenka, že tažení Rudé armády nemělo za cíl osvobozovat, ale okupovat. Padla železná opona a historie druhé světové války dostala dva různé kabáty.

Když se opona zvedla, jako by se potkaly dva světy s úplně jinou historickou zkušeností. Historii v tu chvíli poražených přelila vlna historické interpretace psané vítězi. Přejmenovaly se ulice, mosty, školy. Za své vzaly i názvy nesoucí jména hrdinů padlých za druhé světové války, a to je pro jejich náležitost ke komunistickému hnutí.

Sametová euforie po čase vychladla a místa paměti, na která si v 90. letech nikdo netroufl nebo se na ně zapomnělo, mohla v tichosti přežit až do roku 2022, kdy vygradovaly události na Ukrajině. Tehdy se zvedla vlna nenávisti ke všemu ruskému a v důsledku toho i sovětskému. A začalo nové kolo poškozování, přepisování a mazání historie. Naší národní historie. Naší kolektivní paměti. Naší národní identity.

Mnoho soch a pamětních desek se zachránit nepodařilo. Praha přišla o Koněva i pamětní desku ze zdi Staroměstské radnice, kterou v roce 1946 odhalil tehdejší prezident Beneš. Novodobé obrazoborectví však nezasáhlo zdaleka jen liberální Prahu. V Litoměřicích právě dnes hoří zápas proti přepisování historie, který tamní obyvatelé hodlají vyhrát.

Anketa

Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?

6%
92%
hlasovalo: 21872 lidí

Za tímto účelem vznikla iniciativa Litoměřice JINAK, která je reakcí na rozhodnutí zastupitelstva města Litoměřice ze dne 29. 2. 2024, o odstranění sochy Rudoarmějce z parku v Jiráskových sadech.

Zmíněná iniciativa stojí za peticí, jejímž podpisem můžete vyjádřit i vy svůj nesouhlas s odstraněním této sochy, která byla citlivě začleněna do nedávno zrekonstruovaného parku, který dokonce v roce 2017 získal ocenění „Park roku 2017“. Za sochu se postavil mezi jinými uznávaný český kunsthistorik MgA. Pavel Karous, Ph.D.

Odstranění tohoto místa paměti je tupou účelovou provokací, která nemá žádné reálné opodstatnění. Je potřeba tyto snahy jednoznačně a hlasitě odmítnout. Sovětský svaz má naprosto neoddiskutovatelný podíl na osvobození naší vlasti a tyto antifašistické pomníky, stejně jako jména osobností s touto epochou spjatá jsou deklaratorní oporou antifašistického smýšlení naší společnosti.

Nenechme si vnutit představu, že na antifašismu je cokoliv špatného. To si totiž mohou myslet jen fašisté.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Byl byste pro, aby měli cyklisti SPZ?

Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Brázdil (ANO): Nechci, aby se vůbec v naší republice něco takového se prodávalo

18:09 Brázdil (ANO): Nechci, aby se vůbec v naší republice něco takového se prodávalo

Projev na 101. schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philipp…