To vše obsahuje novela zákona o hospodaření energií, kterou se právě zabývá hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Jako zpravodaj této novely považuji za správné seznámit s touto novelou i širší veřejnost. Snahy o lepší hospodaření energií má v podvědomí téměř každý z nás, v podnikové sféře se však tyto snahy přímo realizují.

Hlavní úpravy zákona o hospodaření energií provedené na základě praktických zkušeností spočívají ve třech oblastech. První z nich se týká povinnosti zpracování energetického auditu, kterým se hodnotí potenciál daného podniku pro zvýšení energetické účinnosti. Tuto povinnost měly dosud tzv. velké podniky. Definice velkého podniku vychází z doporučení Evropské komise a podle ní se do velikosti započítávají i nadnárodní majetkové vztahy společnosti.

V realitě se však ukázalo, že je toto pravidlo značně neefektivní. Mezi velké podniky se dle této definice dostaly i ty, které by na národní úrovni parametry zdaleka nesplňovaly, nicméně existuje u nich nadnárodní vazba, s jejímž započítáním už do skupiny velkých podniků spadají. U těchto podniků ztrácí provedení energetického auditu svůj účel. Není u nich předpoklad významných úspor ve spotřebě energie a energetický audit se tak stává pouze nákladnou administrativní zátěží. Nová úprava se omezí na majetkové vztahy právě v rámci ČR a povinnost zpracování energetického auditu se bude nadále týkat podnikatelů či podniků s více než 250 zaměstnanci, ročním obratem nad 1,3 miliardy Kč nebo roční bilanční sumou nad 1,1 miliardy Kč. Výjimku tvoří ti, kdo mají velmi nízkou spotřebu (pod 200 MWh ročně), naopak se povinnost týká těch, kteří sice nesplňují podmínky pro velký podnik, ale jejich spotřeba je velmi vysoká (nad 5 000 MWh ročně). Energetický audit bude nově také možné nahradit zavedeným a certifikovaným systémem hospodaření energií.

Druhou velmi důležitou oblastí novely zákona o hospodaření energií je udělování oprávnění energetických specialistů. Energetický specialista je osoba, která provádí energetický audit, vyhotovuje příslušné dokumenty a provádí kontroly. Podle aktuálního znění zákona dostane oprávnění energetického specialisty pouze fyzická osoba. Vede to k tomu, že dochází k zakládání právnických osob, které vykonávají uvedenou činnost, osoba s oprávněním energetického specialisty vystupuje jako její jednatel, nicméně právnickou osobu není možné postihovat tak, jak je tomu u energetického specialisty – fyzické osoby. Z tohoto důvodu jsou v novém návrhu zákona stejné podmínky pro udělování oprávnění energetického specialisty pro fyzické a nově i právnické osoby. Ministerstvo má navíc pravomoc oprávnění v případě opakovaného správního deliktu odebrat a nejméně jeden rok nemůže být dané osobě vydáno nové oprávnění.

Energetických specialistů se také týká otázka průběžného vzdělávání, které je pro ně povinné. Nově bude toto vzdělávání zajišťovat Státní energetická inspekce a každý energetický specialista (v případě právnické osoby určená osoba) bude muset absolvovat určitý počet vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání.

Třetí důležitou oblastí novelizace je náprava výtky Evropské komise, která Českou republiku upozornila na neplnění povinnosti vystavování průkazů o energetické náročnosti v případě budov často navštěvovaných veřejností, například nákupních center, divadel, hotelů a dalších. V dosavadním zákoně je totiž tato povinnost stanovena pouze pro budovy orgánů veřejné moci. Aby Česká republika splnila tuto povinnost a nevystavovala se nebezpečí uložení pokuty, budou budovy s touto povinností vymezeny dle stavební legislativy jako stavby občanského vybavení, mezi které patří jednak stavby pro veřejnou správu, ale také právě výše uvedená nákupní centra, divadla, hotely nebo školy.

Převzato z profilu.