Ale okrajově se pozastavím u jedné, o nichž jsme se dozvěděli všichni, aniž bychom měli analýzy pracovních skupin, které se tím odborně zabývají. Další není zapotřebí popisovat.

Při návštěvě Číny našeho prezidenta se na něj spustila lavina kritiky, která byla velmi útočná, diskriminující a mnohdy dle mého názoru byla i vedena jako útočná na hlavu státu. O pár dní později byla uskutečněna návštěva Číny prezidentem Francie, kdy Francie a Čína uzavřeli vysoké objemy v oblasti zahraničního obchodu. Ve Francii, Evropě byl klid, nikdo za to Francii a francouzského prezidenta nekritizoval, nepronásledoval.

A tak v souvislosti se vším, co poslední období provází naší zem v oblasti zahraniční politiky, se podivuji nad tím a ptám se sám sebe, kam vlastně patřím. Jestli nějaké malé obci, která určuje jistou oblast zahraniční politiky, nebo městské čtvrti, která mění postavení České republiky v oblasti oboustranných uzavřených mezinárodních smluv, nebo města.Nebo jsem občanem suverénního státu, který navenek má jednu, určující, zřetelnou, jasnou a suverénní zahraniční politiku.

Tato situace, která se v posledních měsících stále více rozprostírá v oblasti zahraničních vztahů České republiky, je závažným činitelem, který pozici České republiky na mezinárodním poli oslabuje, dává jí nálepku nevěrohodnosti.

Tato patologie, která vyúsťuje v pozici dvojí tváře, pak nedává záruku partnerům při uzavírání mezinárodních smluv, kdy partneři si zákonitě položí otázku:    

• Nezmění význam naší smlouvy určitá obec, městská čtvrť nebo město.
• Nezmění význam naší smlouvy při změně zastupitelstva dané obce, městské čtvrti, města nové zastupitelstvo.

Zahraniční politika by měla být určená a schválená vrcholovými zákonodárnými sbory, tedy Parlamentem a Senátem České republiky, kdy tato ustanovení budou závazná pro výkon vlády, a zejména pro výkon ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Zákonem by mělo být stanoveno, že obcím, městům nepřísluší zasahovat a měnit zahraniční politiku stanovenou státem.

V zákoně by mělo být ustanoveno, že obce a města mají kompetenci uzavírat mezinárodní smlouvy o spolupráci mezi městy v oblasti sportu, kultury, umění, vzdělávání, cestovního ruchu. Jiné kompetence tímto zákonem obcím a městům nepřísluší.

Byl bych rád, jako občan naší vlasti, mé země České republiky, abych mohl být hrdý na svou zem v oblasti zahraniční politiky, abych nemusel vnímat různorodost pohledů na zahraniční politiku České země, jako na zahraniční politiku, která je nejistá, je slabá, není důvěryhodná, má dvojí tvář, působí rozdvojeně, jako rozdvojená osobnost s psychiatrickou diagnózou:

Schizofrenie

Demokracie je systém opírající o historický vývoj opřený řád, který určuje pravidla jednání, chování a vystupování v rámci společenského celku, státního celku – tedy státu.
Demokracie je svobodná, věří v člověka, chrání jeho práva svobodně se vyjadřovat, jednat, brání ho před pronásledováním za své názory a postoje.
Demokracie ale nesmí být slabá, musí se bránit proti chaosu, demagogii a anarchismu.
Demokracie musí být odhodlaná podniknout vše pro obranu svého postavení, před útoky mocenských snah diktovat, diskriminovat jí.
Demokracie musí být pevná a silná před zneužitím moci, které demokracii samu potlačuje, ohrožují.
Česká republika je naše, a my si jí vzít nedáme.

Děkuji čtenářům za trpělivost a podporu.

(převzato z Profilu)