Vážený pane místopředsedo, páni ministři, ti tady nejsou, kolegyně a kolegové,

velmi rád bych požádal ctěnou Sněmovnu o podporu pozměňovacího návrhu číslo 1557, který jsem společně s poslancem Ivo Vondrákem podal s cílem zajistit únosný a konkurenceschopný příjem pracovníků vysokých škol. Konkrétně navrhujeme změnu v návrhu vládního zákona o státním rozpočtu s cílem zvýšit rozpočet na mzdy pracovníků vysokých škol o částku 1 miliardu 430 milionů korun.

Mrzí mě, že pan předseda vlády, emeritní rektor Masarykovy univerzity, nevnímá situaci stejně jako my, popřípadě jako Rada vysokých škol, která je reprezentací pracovníků vysokých škol a která také poukazuje na velmi špatný a neúnosný stav v platové politice státu.

Pro podporu našeho pozměňovacího návrhu použiji netypicky argumentace koaličního ministra pana Balaše, který při mojí říjnové interpelaci, kterou jsem směřoval na řešení uvedeného problému, mimo jiné řekl, cituji: "Vidíte, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá procentuálně a samozřejmě klesá také nominálně. Stává se, že mladí nadějní vysokoškolští absolventi, kteří třeba studují doktorská studia, raději odcházejí do středního školství, protože průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 tisíc korun vyšší pro ně, než je na vysokém školství, a tato nerovnováha může způsobit podle mě katastrofu dříve nebo později, protože v tu chvíli nebude mít kdo učit."

On hovořil tedy jenom vlastně o pracovnících pedagogických fakult, ale ta situace je obecně stejná, a naprosto s ním souhlasím v tom, že se otvírají nůžky mezi financováním regionálního a vysokoškolského vzdělávání. Tak toto je konec, v podstatě tady byl konec citace pana ministra.

Já bych pak ještě rád dodal pár konkrétních údajů, které podtrhují tuto špatnou situaci v platové politice vysokých škol. Jde totiž o tarify, kdy tarify vysokoškolských univerzitních pracovníků ve srovnání s průměrem tarifů pracovníků s vysokoškolským vzděláním jsou v České republice dokonce o 26-41 procent nižší. Čili vysokoškolák na univerzitě, jeho tarif je pomalu o polovinu nižší, než je tarif v jiných částech hospodářství. Dokonce i kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním, a to asi o minus 10 %. Všude slyšíme, jak vláda bude podporovat školství, ale současná platová realita je naprosto odlišná. Proto si dovoluji požádat o podporu uvedeného pozměňovacího návrhu, který by alespoň částečně narovnal platovou politiku státu vůči pracovníkům vysokých škol na univerzitách.

Děkuji vám za pozornost.