Jmenovala Lisa Kirnos, byly jí dva roky. Zemřela o víkendu na pláži v Sevastopolu po útoku ukrajinského vojska americkými raketami ATCAMS nesoucími mnoha mezinárodními dohodami zakázanou kazetovou munici.

1) Tady můžete v plné nahotě vidět výsledky rozhodnutí využít západní zbraně k útokům na ruské území. Stali jsme se spolupachateli čistého terorismu. To je nepopiratelný fakt. Bohužel.

2) Samozřejmě lze protiargumentovat tím, že při ruských útocích zase umírají ukrajinské děti. Jistě, je to pravda. Ovšem ruská strana bude zase oponovat Alejí andělů a poukazovat na desítky mrtvých ruských dětí v době civilní války po majdanském převratu v roce 2014. I to je pravda. Pro mě je tahle debata však zcela nesmyslná - dohadovat se, kdo zabíjel dřív a kdo víc, je totálně hloupé. Každý jeden zmařený dětský život je obrovskou tragédií. Hádat se o tom, kdo si začal, nikomu z nich život nevrátí. Já sám mám tři dcery - pokud by se tohle stalo kterékoli z nich, tak by to pro mě byl tak silný otřes, že bych se s ním nedokázal vyrovnat do konce svého života. A věřím, že každý milující rodič to bude cítit stejně.

3) Právě proto navrhuji od prvního dne tohoto nešťastného konfliktu bezodkladné uzavření příměří a zahájení jednání o podmínkách trvalého míru. Jedině tak tohle nesmyslné krveprolití může skončit. Žádné území nemá cenu jednoho zmařeného dětského života. Pokud se mnou někdo hodlá nesouhlasit, tak ať mi prosím sdělí za kolik kilometrů čtverečních územního zisku pro Ukrajinu by vyměnil život svého vlastního dítěte. Jsem na tyto odpovědi zvědav.

4) Je pro mne šokující, že o tomto masakru západní média zarytě mlčí. Ukazuje se, že jsme dosáhli zcela nové úrovně cenzury. A tou je autocenzura. O nepohodlných událostech, které nepasují do oficiálního narativu šířeného pětikoaliční vládou se prostě nemluví. Okruhem jsme se vrátili do zlaté éry reálného socialismu, kdy to, co je pravda a o čem se smí psát, určuje strana a vláda. Kdysi jsem se smál, když do semifinále Wimbledonu postoupili Lendl a Navrátilová a soudružsky uvědomělá média vytvářela dojem, že v semifinále jsou jen tři hráči. Dnes už mi do smíchu není.