Transformaci ústavů pro nejmenší děti v minulém volebním období navrhla Richterová zákonem, který Sněmovna schválila v roce 2021 a určila tak více než tříleté přechodné období. Počet dětí v těchto zařízeních se trvale snižuje, z většiny se nyní nejedná o kojence, ale o děti předškolního i školního věku. Působení kojeneckých ústavů proto ztrácí smysl.

„Nejmenší děti, pro které byly ústavy zřízeny, potřebují blízkost, péči a podporu. Ale největší skupinu dětí v kojeneckých ústavech tvoří děti ve věku 4 až 6 let. To znamená, že ústavy ztratily svůj účel. Zbývající rok a třičtvrtě se proto musí využít k tomu, abychom vyřešili problém několika desítek dětí mladších tří let,“ uvedla Richterová na tiskové konferenci před úterním jednáním Poslanecké sněmovny. Pro další odkládání termínu nevidí důvod.

„Trend v ČR je pozitivní, protože počet nejmenších dětí v ústavech se snižuje. Dětí do tří let bylo podle poslední zprávy MPSV v těchto zařízeních 138 Jde o číslo k počátku roku 2022 a trend byl dále klesající. Chceme dále podpořit kraje, aby systém pěstounské péče a podporu ohrožených rodin zvládly. Týká se to i rodin s dětmi s hendikepem, které potřebují odlehčovací péči. Proto zásadně nesouhlasíme s prodlužováním fungování kojeneckých ústavů. Prosinec 2024 je termín, který v minulém období schválila Sněmovna napříč spektrem, a to včetně výjimek např. pro sourozenecké skupiny,“ uzavřela pirátská poslankyně.