Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já chci jenom opravdu zdůraznit a připomenout to, že se zcela změnila otevřenost úřadu. Samozřejmě ta kultura, která tam byla roky, kultura nekomunikace, kultura toho, že opravdu byl - a to je podle mého názoru naprosto skandální - zákaz komunikovat s poslanci a poslankyněmi, tak takovéto věci se změnily. A já chci upozornit, že vedle těchto věcí, které by občany nemusely zajímat, to ale samozřejmě jde ruku v ruce s tím, že nyní děláme zjednodušení, která tady roky chyběla. Takže to klíčové, co bych si přála, aby si ti, kteří sledují toto jednání Sněmovny, odnesli, je, že po mnoha a mnoha letech, kdy se utahovaly šrouby, a to jak pro pracovnice na úřadech práce, tak pro lidi, kteří si tam přišli pro pomoc, tak nyní my jasně říkáme - nestyďte se říci o pomoc, kdo potřebuje pomoc, má ji dostat, není v pořádku, abyste se setkali případně s nějakým nevstřícným jednáním, my to zjednodušujeme.

A tenhle tisk, který nám tady dnes leží, je něco, na čem mi velmi záleželo, abychom k tomu zjednodušení příspěvku na bydlení dospěli. Bude to nabíhat postupně, postupně se budou umenšovat požadavky například pro majitele bytů, co musí dodat nájemci, což je samozřejmě velká bariéra při uzavírání smluv pro lidi, kteří potřebují příspěvek na bydlení, stejně tak se, myslím, velice osvědčí to, že bude stačit vyfotit doklady na mobil, pouze v případech pochybností se pak bude řešit kontrola.

Z mého pohledu úplně klíčové je, že v minulosti tady zůstaly zachovány různé zbytečné administrativní překážky typu - každý rok k 1. 7. se znovu a znovu muselo žádat o příspěvek na bydlení, i když se v situaci člověka, třeba seniora či seniorky, nic nezměnilo. To napravujeme. Stejně tak se v budoucnu podaří, aby lidé dokládali ty náklady pouze dvakrát ročně, ne jako dneska čtyřikrát. Čili každé čtvrtletí dnes je obrovský nápor na lidi i na ty pracovníky. Stejně tak jsem chtěla zdůraznit, že tady to utahování šroubů bylo něco, po čem bohužel i třeba pan předřečník v minulosti velice volal, a přitom se ukázalo, že to v praxi nefunguje.

Takže abych to shrnula. Já jsem velice ráda, že komunikujeme. Je velice těžké změnit tu situaci po mnoha a mnoha letech, kdy komunikace byla de facto zakázaná. Ale taky zjednodušujeme. To je to, co by stát měl dělat. Současně ale se snažíme vyvážit to, co můžeme udělat, rychlá opatření, s tím, jaké jsou rozpočtové možnosti.