Byl to začátek ztráty naší suverenity a předzvěst válečných bojů II. světové války, během které přišlo o život mnoho našich občanů. Ti všichni byli pravými hrdiny, vlastenci, a my na ně nesmíme nikdy zapomenout.

Hnutí SPD si s úctou a respektem připomíná tyto osudové březnové dny roku 1939. Vždyť to byli naši otcové a dědové, kteří bojovali za udržení naší republiky, kdy celá řada z nich v těchto bojích položila i svůj život. Pro nás jako vlasteneckou stranu jsou všichni tito občané hrdiny, na které nikdy nezapomeneme. 

Dne 15. března 1939 v šest hodin ráno začalo německé obsazování Čech, Moravy a Slezska. Z příkazu Adolfa Hitlera začala operace německých vojenských jednotek pod názvem Březnový vír, neboť Československo se podle Hitlera „nacházelo v rozkladu a panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům“. Okupaci provedlo současně několik německých armádních sborů, čítající celkem 22 divizí o síle 350 tisíc mužů, včetně ovládnutí vzdušného prostoru Čech, Moravy a Slezska letadly německé Luftwaffe. Touto okupací a anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo dne 30. září 1938 uzavřelo spolu se zástupci tří evropských zemí. Za Německo jí tenkrát podepsal Adolf Hitler, za Itálii Benito Mussolini, za Velkou Británii Neville Chamberlain a Édouard Daladier za Francii. Na území českých zemí byl vytvořen výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března Protektorát Čechy a Morava. Následně byla zrušena Československá armáda a bezpečnostní aparát (policie a četnictvo) se dostal do područí německé moci (gestapa). Za dobu existence nacistického protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně 8.200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3.400 osob zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Obětmi nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky. Též je nutné připomenout, že jen v domácím odboji zahynulo sto tisíc Čechů.

Hnutí SPD pohlíží na 15. březen roku 1939 jako na počátek nejtragičtější etapy moderních českých dějin. Náš stát toho dne přišel o zbytky jakékoli státní suverenity, přičemž následovala jeho přímá německá vojenská okupace a zejména šestileté období plošného a cíleného nacistického teroru a vyvražďování československých občanů, které mělo i jednoznačně genocidní rysy a genocidní charakter. Podle zveřejněných výstupů a výsledků bádání historiků Vojenského ústředního archivu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob v rámci celého někdejšího československého státu. V této souvislosti nutno zmínit, že v těchto číslech obětí nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, na následky věznění v koncentračních táborech a ve věznicích, na následky tzv. totálního nasazení apod. Počet obětí nacistické perzekuce v českých zemích pak činí minimálně zhruba 122 tisíc obyvatel.

S úctou a respektem ke všem těmto padlým jsme navrhli, že má být 15. březen jednoznačně připomínán nejen jako památka těchto obětí, ale nově významným dnem. Poslanecký klub hnutí SPD předložil v Poslanecké sněmovně v lednu minulého roku novelu zákona o státních svátcích, kdy se navrhuje zavést jako významný den „15. březen – Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem“. Paradoxní je, že vláda k tomuto našemu návrhu zaslala už v únoru minulého roku nesouhlasné stanovisko.

Hnutí SPD vzhledem k úctě k historické pravdě, a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé nacistické okupace a pozůstalým po nich, má za to, že 15. březen by měl být vyhlášen významným dnem. Též nás znepokojuje postupující a nepřípustná snaha o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německými nacisty na české zemi a českých lidech. Hlavně mladá generace by měla znát tuto nedávnou historii našeho státu a všichni společně bychom neměli dopustit, aby se něco podobného opakovalo v budoucnu.

Převzato z Profilu.