Minulý rok před parlamentními volbami slibovala všechna politická uskupení celou řadu bodů a témat, které chtějí změnit a je jen na občanech, aby posoudili, zda se to všem podařilo a daří. My z Úsvitu jsme nebyli výjimka a tak níže předkládám seznam zákonů, které naši poslanci předložili v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky i s jejich stručným popisem.

1.  Zákon o majetku České republiky (o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejných korporací).

Zákonem se má zavést tzv. péče řádného hospodáře. Veškerý veřejný majetek, to je jak majetek státu, i územních samosprávných celků musí její organizační složka, vedení i zaměstnanci spravovat řádně. Má se tím zabránit excesům, při kterém vzniká státu škoda, ale není zřejmé, kdo za její vznik nese odpovědnost. Případně nenese odpovědnost vedoucí příslušného úřadu, například volený politik, ale jen zaměstnanec v úřadu, který ale nenesl rozhodovací pravomoc.

2.  Zákon o dani z přidané hodnoty.

Cílem zákona je zavést tzv. hotovostní účetnictví. Cílem hotovostního účetnictví je odlehčit malým a středním podnikům, jejichž obrat nedosahuje stanovené výše 500 000 EUR, když tyto podniky se potýkají s platební neschopností, z důvodu nutnosti odvést daň před přijetím platby za poskytnuté služby, nebo dodané zboží. K tomuto stavu dochází v ČR, kdy naprosto zbytečně poctivé podniky, které se snaží řádně plnit své daňové povinnosti, buďto nejsou schopny splnit svou povinnost, nebo jim to silně negativně ovlivňuje jejich cash flow. Po této změně by tak podniky mohly odvádět DPH až po proplacení faktury. Předkládáno jako prorůstové opatření.

3.  Zákon o dani z přidané hodnoty.

Cílem je zrušit režim tzv. nespolehlivého plátce. Princip funguje tak, že příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna MF informace, že je nespolehlivý plátce. Na ručitele je tak kladena administrativní povinnost kontrolovat každého obchodního partnera. Stát tím přenáší svoji povinnost a svoje riziko na poctivé podnikatele.

4.  Zákon o pomoci v hmotné nouzi.

Zákon omezuje zneužívání sociálních dávek tím, že zpřísňuje výplatu tzv. doplatku na bydlení. Obsahuje dvě opatření. Jednak zastropování částky doplatku na bydlení na výší místně obvyklého nájemného podle mapy nájemného MMR. A dále podmiňuje vyplácení doplatku využíváním bytu v souladu s platnými hygienickými a technickými požadavky. Jedná se především o to, aby byl užíván tak, aby neohrožoval zdraví obyvatel bytu i bytů v okolí a aby neměl negativní dopad na okolí. Byt nesmí být užíván v rozporu se zákonem o ochraně veřejného zdraví (šíření nemocí, hluk, špína, povinnost deratizace atd.) a nesmí být využíván více lidmi, než pro kolik byl zkolaudován. Nechceme, aby docházelo k situacím, že byt je zkolaudován např. pro 7 lidí, ale bydlí jich tam 15. Jedná se totiž o porušení stavebního zákona, protože byt nesmí být užíván v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

5.  Zákon o spotřebitelském úvěru.

Navrhuje se zastropovat maximální přípustnou výši RPSN, kterou lze požadovat ze spotřebitelských úvěrů. Výpočet maximální sazby je navázán na lombardní sazbu ČNB tak, aby strop odrážel reálnou cenu peněz v ekonomice. V současné době by maximální povolená sazba byla 25% pro půjčky do 15 tisíc a 20% pro půjčky nad 20 tisíc. Celá předloha je reakcí na to, že soudy nejsou schopny odsuzovat lichváře za jejich podvodné jednání.

6.  Zákon o dani z přidané hodnoty.

Dne 27. listopadu 2013 schválila Poslanecká sněmovna zákonné opatření Senátu, které mimo jiné zavádí povinnost platit daň z přidané hodnoty i z pozemku pod stavbou. Do konce roku 2013 byl přitom takový pozemek pod stavbou od daně z přidané hodnoty osvobozen. Nově je pozemek od daně z přidané hodnoty osvobozen až po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastal dříve. Cena pozemku pod bytem tvoří podle odhadů 15 až 30 procent ceny stavby. Očekává se, že zrušení osvobození povede k růstu cen nových staveb. Proto se navrhuje opětovně osvobodit pozemky od DPH okamžitě.

7.  Ústavní zákon o celostátním referendu.

Jedná se o klíčový bod volebního programu hnutí Úsvit na prosazení přímé demokracie. Návrh má zavést možnost hlasovat v referendu jako běžnou součást rozhodování o společenských otázkách. Proto se navrhuje jen minimální omezení otázek, které je možné položit v referendu. Přípustnost otázky v referendu dopředu zkoumá Ústavní soud. Referendum se primárně vyhlašuje společně s celostátními volbami. K vypsání referenda je nutné získat 100 tisíc podpisů pod petici. Zákon dále stanoví povinnost ČT a ČRo věnovat ve vysílání čas na debatu. Rozhodnutí přijaté v referendu by mohlo být změněno jen dalším rozhodnutím referenda. Není stanoveno kvorum účasti pro platnost referenda.

8.  Novela zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

Cílem zákon je zavést princip tzv. teritoriality v exekučním řízení. Volná volba exekutora se jednoznačně neosvědčila. Bohužel dnes vede k obchodu a přeprodávání pohledávek. Nepředpokládalo se, že exekutorské úřady v podstatě ovládnou správci velkých portfolií, kteří pořádají výběrová řízení na exekutorské úřady, přičemž kromě technické způsobilosti požadují "vratky" z odměny exekutora. Náklady na vymáhání pak hradí povinní ve formě neoprávněně účtovaných nákladů. Původně sledovaná výhoda oprávněných pro svobodnou volbu exekutora se zcela minula účinkem, jejím přímým dopadem je vyšší zatížení povinných.

9.  Zákon o místním referendu.

Navrhuje se zrušit kvorum pro účast v místním referendu. V současné době je pro platnost referenda nutné, aby se ho zúčastnilo alespoň 35% osob z místa referenda. Změna zákona není nijak radikální. S ostatním parametry se nehýbá (vyvolání referenda, otázka v referendu). Problém v ČR (o kterém jsme se přesvědčili i nyní v květnu) je, že v referendu nepřijde dostatečný počet hlasujících. Výsledky, které vzejdou z referenda, jsou přitom velmi často jednoznačné. Cílem návrhu je také otevření debaty na půdě Parlamentu, která by měla vést k co nejširší aplikaci prvků přímé demokracie na místní i celostátní úrovni.

10.  Ústava České republiky.

Cílem návrhu je umožnit přímou volbou starostů ve všech obcích. Z Ústavy jsou odstraněny všechny legislativně technické prvky, které dnes přímé volbě starostů brání. Zákon je psán velmi obecně tak, aby mohla být hledána dohoda napříč politickým spektrem nad konkrétními parametry přímé volby (např. města, kterých se volba týká, volební systém atd.)

Na tomto přehledu je patrné a musíte mi dát všichni za pravdu, že se naši poslanci opravdu neflákají a předkládají zákony, které naše republika potřebuje jako sůl. Jiná otázka je, že se nám je zatím nedaří prosadit a to proto, že máme poslanců jen čtrnáct a z toho důvodu jsme v menšině. Ostatní politické strany se těchto zákonů bojí jako čert kříže, jelikož by po prosazení některých z nich přišly o politický vliv a oligarchie by se změnila na demokracii. Já za nás mohu slíbit, že se budeme i nadále snažit tyto palčivé problémy a zákony prosazovat, aby se život všech občanů u nás změnil k lepšímu. Záleží jen na Vás všech, zda nám k tomu dáte v budoucnu příležitost.