Objem těchto prostředků přitom mohl být až 150 miliard korun. Představitelé Sociální demokracie pochybují, že dvouleté zdržení v čerpání dotací se vyplatilo. „Až bude Výbor pro evropské záležitosti v tomto týdnu projednávat čerpání z Národního fondu obnovy, který uvedou zástupci ministerstev průmyslu a místního rozvoje, může nastat trapné ticho,“ předpovídá Michal Šmarda, předseda Sociální demokracie.

Ambiciózní návrh půjček v celkové výši 150 miliard Fialův kabinet v průběhu léta razantně proškrtal. Vláda měla dva roky systematicky pracovat, ale z původního plánu nakonec zbylo jen torzo, jak komentuje Šmarda: „Vláda nemá plán a za své chyby nechává platit druhé. Školství ani bydlení nejsou její priority, zdravotnictví se hroutí. Rekordní zisky bank a obřích energetických a potravinářských korporací platí střední třída a nízkopříjmoví. Zvýhodněné půjčky, zejména v období rekordní inflace, mohly našim občanům výrazně pomoct.“

Zároveň existují pochybnosti o tom, zda vláda vůbec dodrží své záměry. Dle původně zveřejněných informací totiž měla podpořit více než osmi miliardami investice do dostupnosti bydlení v rámci MMR. Jak ale uvedl ministr pro místní rozvoj za Piráty Ivan Bartoš, v rozpočtu tato položka chybí. Půjčky z fondů EU přitom musí nejprve proplatit stát, až následně jsou převedeny unijní prostředky. Je zřejmé, že ODS s podporou dostupného bydlení nepočítá a koaliční kolegové to tolerují.

Ministr financí Zbyněk Stanjura vedle toho podpořil rozpočet dopravy stranického kolegy Martina Kupky 150 miliardami. „ODS zřejmě žije s představou, že lidé mohou spát pod mostem. ODS si počíná dle zájmů lobbistických skupin a neváhá potopit ani koaliční partnery. Ti se nebrání, protože jsou na koaličních křeslech existenčně závislí,“ glosuje Šmarda.

A zatímco u nás se v Plánu obnovy škrtá, v sousednímu Polsku se daří čerpat evropské zdroje velmi úspěšně. „Právě nyní se připravuje podhoubí pro ekonomický růst na několik desetiletí dopředu. Prostředky z Plánu obnovy totiž mají směřovat především na digitalizaci a posilování infrastruktury. Je proto škoda je nevyužít a příležitost promrhat,“ uzavírá Michal Šmarda.

Národní plán obnovy aktuálně počítá s celkovou sumou 9,2 miliardy euro (cca 227 miliard korun) v rámci plánovaných 58 reforem a 105 investic.Součástí je i zmíněná půjčka z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 19,4 miliardy s desetiletým odkladem splátek jistiny.