To nebylo možné poté, co Ústavní soud zrušil možnost anonymně přes internet nahlížet do majetkových přiznání politiků a uložil minulé vládě, aby do konce roku 2020 zákon o střetu zájmů v tomto smyslu upravila. „Babišova vláda ovšem nekonala a zapříčinila tak, že veřejnost úplně ztratila možnost se k informacím o majetku veřejných činitelů dostat,“ říká 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z hnutí STAN Věra Kovářová.

Minulá vláda totiž Ústavní soud nevyslyšela a novelu zákona nepředložila. V důsledku toho byly registry majetkových přiznání veřejných činitelů pro veřejnost uzavřeny, od listopadu loňského roku nebylo možné získat informace o majetku politiků dokonce ani na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

„Takový stav byl podle nás neúnosný, proto jsme novelu zákona, která to měla napravit, předložili nakonec sami, a to cestou poslaneckého návrhu. Ten však minulá sněmovna nestihla projednat, protože se zjevně nejednalo o vládní prioritu,“ vysvětluje Kovářová, která byla předkladatelkou zmíněného poslaneckého návrhu.

Po volbách se úprava zákona o střetu zájmů stala jednou z priorit nové vládní koalice. Obstrukce opozice, kterými se snažila zabránit přijetí této zásadní pro-transparentní normy, ochromily minulý měsíc fungování sněmovny téměř na dva dny. „Jde nám hlavně o věc, proto jsme připustili návrh, který je vytrženou části našeho koaličního návrhu.Je až trapné, jak se ANO obstrukčně brání v zájmu svého předsedy daleko širšímu uplatnění střetu zájmů. My jednáme v zájmu občanů, proto jsme schopni přijmout i částečný kompromis, který konečně zpřístupní majetkové registry, což dlouhodobě prosazujeme,“ vysvětluje postup koalice předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.

„Transparentnost ve věci majetkových poměrů politiků je pro nás jednou ze zásadních věcí. Nechtěli jsme, aby se tato priorita stala rukojmím soukromých zájmů Andreje Babiše. Snahu o to, abychom zákonem znemožnili politikům vlastnit média, ale rozhodně nevzdáváme,“ uzavírá Kovářová.