Vážené kolegyně, vážení kolegové,

mnoho důležitých věcí k problematice financování sociálních služeb zde dnes i minulý týden zaznělo. Stejně tak jsme slyšeli spoustu oprávněně kritických a relevantních argumentů buď k činnosti nebo spíše vůči nečinnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. To, že vláda tuto situaci promptně vyřeší a fungování sociálních služeb a jejích klientů nebude v České republice, byť na jedinou minutu narušeno, by mělo být samozřejmostí. Ovšem zásadní je, aby se tato nedůstojná situace neopakovala každý další rok. (Velký hluk v sále.) Aby se ministři či spíše ministryně této vlády veřejně nedohadovali, kdo za vzniklý tristní stav může, kdo má najít finanční rezervy, kdo co splnil, co nesplnil, kdo je jak schopný či neschopný, jakkoliv je dnes pověstný černý Petr mnohem spíše na straně Ministerstva práce a sociálních věcí. Proto bychom se měli společně více zaměřit na příčiny celé této krize a hledat její kořeny a současně se pokusit o funkční definici jejího systémového řešení do budoucna tak, abychom tu za pár měsíců nestáli a neseděli znovu a nebyli znovu svědky vzájemného vnitrokoaličního sebeobviňování a abychom hlavně znovu trestuhodně nevystavovali poskytovatele sociálních služeb, sociální pracovníky a zejména koncové adresáty sociální péče a pomoci opětovné nejistotě. Proto bychom měli jednoznačně definovat minimální a celorepublikově závazné obsahové standardy sociálních služeb. Není únosné a možné, aby zde existovalo 14 krajských mikrosystémů závislých na příjmech a schopnostech příslušných kompetentních politiků a managerů a aby tam, kde tyto finanční prostředky a schopnosti jsou na nízké úrovni, by měli klienti sociálních služeb smůlu. Ruku v ruce s definicí těchto standardů musí jít i jasné zákonné stanovení odpovědnosti za jejich naplňování a vymáhání. To je věc spíše střednědobá a dlouhodobá, jakkoliv se na ní musí začít pracovat už nyní. Ale ještě před tím bychom každopádně měli co nejdříve znát podrobné, zejména ekonomické důvody a příčiny toho, že poskytovatelé sociálních služeb hlásí prakticky na konci první třetiny kalendářního roku, že jsou finančně tzv. na nule. Proto považujeme za nutné, aby Ministerstvo práce ve spolupráci s kraji a obcemi předložily detailní analýzu veškerých nákladů na sociální služby v letošním roce, zejména tam, kde jsou tyto služby delegovány na nestátní privátní subjekty, aby se ukázalo, nakolik je zvýšení těchto nákladů a s tím související vyčerpání přidělených finančních prostředků oprávněné, resp. nakolik je spojeno pouze s přímými vyššími cenami sociálních služeb a nakolik se v něm odráží zbytné náklady související například právě s provozem a ziskem nestátních poskytovatelů.

Proto za klub SPD navrhuji následující usnesení Poslanecké sněmovny, které zní:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. vyzývá vládu České republiky, aby pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí k přípravě legislativního nastavení minimálních celostátních standardů v oblasti sociálních služeb, platný na území celé České republiky.

II. Vyzývá vládu České republiky, aby pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí k přípravě legislativní úpravy, která by opětovně definovala zákonem stanovenou odpovědnost za poskytování sociálních služeb.

III. Vyzývá vládu České republiky, aby pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí k předložení podrobnou auditu financování sociálních služeb z veřejných rozpočtů za rok 2019, zejména tam, kde bylo poskytování těchto služeb smluvně delegováno orgány veřejné správy na privátní subjekty včetně neziskových organizací.

Děkuji.