I včera se Poslanecká sněmovna věnovala výhradně návrhům zákonů (anebo jejich novel či tzv. senátních vratek) rozličnými způsoby souvisejícími s dopady pandemie koronaviru a krizovými opatřeními s ní spojenými – a to zejména v ekonomické a sociální oblasti. Osobně jsem se zaměřila na vládní novelu zákona o kompenzačním bonusu pro OSVČ, ke které jsem podala dva pozměňovací návrhy.

Z 500 na 800 korun. Adresně!

Zaprvé jsem se snažila zvýšit tuto finanční podporu těm OSVČ, které musely svou samostatnou výdělečnou činnost v období po 12. 3. 2020 zcela přerušit v důsledku mimořádných vládních nařízení, z 500 na 800 Kč za každý kalendářní den – a to od tzv. druhého bonusového období, které začne 1. 5. 2020, až do konce trvání omezujících opatření. Hlavním důvodem a cílem tohoto návrhu je posílení adresnosti, spravedlnosti a opravdové účinnosti tohoto speciálního kompenzačního bonusu. Má se tak stát v tom smyslu, aby se nejvíce pomáhalo právě těm živnostníkům, jejichž podnikání bylo ochromeno či zcela pozastaveno a kteří museli v rámci nouzového stavu uzavřít své provozovny. Je totiž na první pohled jasné, že nastalou situací jsou v rámci podnikatelského prostředí postiženi nejcitelněji, protože museli svou výdělečnou činnost prakticky zastavit a nemají tudíž od poloviny března žádné nové vlastní příjmy. Musí ale i nadále zabezpečit životní potřeby sebe sama a svých rodin a hradit veškeré další povinné výdaje, jakkoli některé z nich (nájmy, hypotéky, úvěry) byly nebo budou jinými legislativními opatřeními odloženy, ovšem povinnost splatit je později nezaniká…Tito živnostníci si proto – z hlediska logiky i elementárního citu pro spravedlnost a solidaritu – v současné i budoucí době jednoznačně zaslouží vyšší podporu z veřejných prostředků než ty OSVČ, které své podnikání po 12. 3. 2020 zcela omezit či zastavit nemusely a jejichž příjmy se snížily pouze částečně, vůbec, anebo jsou dokonce (v některých případech a odvětvích) vyšší.