Děkuji, paní místopředsedkyně.

Já jenom velice stručně na paní posl - ministryni, pardon - ministryni Černochovou. Já jsem vás svedla na scestí, za což se omlouvám, když jsem vám řekla, že to bylo v části C. Potom byste měla pravdu, že by to byla ta část bez rozpravy a o té se hlasuje jedním hlasováním. Ale ono to nebylo v části C, to byla moje chyba, to se omlouvám, že jsem řekla, že to bylo v části C, bylo to v části pro informaci, což jsem si ověřila nejen u pana bývalého ministra Metnara, ale ještě i na agendě úředníků, kteří už tam nepracují, ale pracovali na této agendě. Takže to byla moje chyba označením toho C. Pak byste měla pravdu. Ale to v části C nebylo. A mohu vám ještě odcitovat, co znamená pro informaci, ale to teď nebudeme zdržovat, protože chci reagovat na pana ministra financí.

Pane ministře, vy jste byl, ať se tady jenom nehaníme, já taky chci chválit, vy jste byl skvělý šéf opozičního klubu. A já jsem vám tady - a již jsem vám to říkala neformálně - já jsem vám tady odezírala z úst a učila jsem se tu opoziční rétoriku od toho nejzkušenějšího, nakonec osm let jste to dělal, pokud se nemýlím, možná nevím, jestli tak přesně dlouho. A dělal jste to dobře, mně se líbilo, jak jste dělal opoziční práci. A evidentně vám to chybí. Protože vaše vystoupení teď bylo excelentní vystoupení opozičního politika. Ale to je teď moje role. Protože fakticky tam toho moc nebylo a pojďme si to rozebrat.

Tak dluh 420 miliard. To slyším pořád. Když jsem viděla vaši tiskovou konferenci, nebudu to komentovat, to si řekneme, až tady budeme projednávat rozpočet, tak určitě tam půjdeme do hloubky. Víte, já bych teď tady mohla šermovat čísly, pořád mám tu výhodu proti vám, že jsem čtyři roky v tom ležela, v těch číslech, ale budeme jednat o rozpočtu, tak si to řekneme podrobně. Ono my jsme - pominu i vaši snahu nějakým způsobem se mě dotknout a urazit srovnáním s Janou Maláčovou, to všechno přecházím velkoryse - my jsme udrželi jednu věc a ta evidentně - a já vám to nepřeju, nepřeju to této zemi - mám velkou obavu, že vám se nepodaří. A to je udržet sociální smír.

Udržet to, že při té hrůze, ve které jsme dva roky byli, a vy to také nemáte jednoduché, uznávám, ale vy jste o dva roky minimálně v covidu, a vidíte, že my nekritizujeme vašeho ministra zdravotnictví, že jsme si dali bobříka mlčení, byť tedy se občas musím snažit, abych si neukousla jazyk, tak my jsme tehdy nevěděli nic, celý svět nic nevěděl. Učili jsme se za pochodu, dělali jsme to podle nejlepšího vědomí a svědomí, a samozřejmě v té hrůze, pro kterou jsme museli hlasovat, a já jsem opakovaně řekla, že pro mě nejhorší bylo zvednout ruku pro omezení lidských práv a svobod, jako je svoboda pohybu a svoboda podnikání, a při tom všem jsme je museli samozřejmě podpořit. Budeme se o tom bavit ještě x-krát. Navíc jsme společně prohlasovali i zrušení superhrubé mzdy. Stojím si za tím.