Vážení přátelé, už sedmý ministr Fialovy vlády nahlásil odchod, ale ani tentokrát to není Zbyněk Stanjura. Přitom právě končící ministr zemědělství pan Nekula mohl v pohodě zůstat. Patřil totiž k té světlejší části Fialových ministrů, kteří smutně přihlíží pádu svého resortu, ale aspoň k němu aktivně nepřispívají. Jeho jediné provinění bylo, že kvůli jeho výrokům vtipálci přejmenovali lidovce na LidlOvce, což mu šéf Jurečka nemohl odpustit. Být směšný je v politice bohužel větší provinění než katastrofální neschopnost, jakou předvádí Zbyněk Stanjura. Tak to prostě je.

Největší poklona, která se dá v dnešní době nějakému Fialovu ministrovi složit, je být neviditelný. A tím nemyslím neviditelný jako pan Rakušan, který se potají vplížil do Lucemburku, aby tam podepsal naši povinnost platit za každého nepřijatého migranta. Myslím tím neškodnou neviditelnost, která zdobí třeba pány Šalamouna či Dvořáka, o jejichž existenci se můžete přesvědčit na webu vlády v sekci „Členové.“

Z těchto pánů by si měla vzít příklad celá řada Fialových ministrů. Úpěnlivě je žádám za všechny občany této země. Už nic nedělejte. Minimalizujete tak škody do podzimu 2025.

Pravidlo nic nedělat si vzal k srdci osobitým způsobem Petr Fiala, který hodně mluví, ale ve skutečnosti neřídí žádného ze 17 ministrů z 5 stran koalice. Jen po každém jejich průšvihu řekne do médií, že je všechno v pořádku, případně vykřikne „Babiš!“ aby odvedl pozornost novinářů.

Když je premiér Fiala schopný poslušně opakovat po Rakušanovi, že migrační dohoda je v pořádku, jak by mohl vyhodit vlastního prvního místopředsedu za chyby ve výši 150 miliard, historicky největší schodky státního rozpočtu a zadřenou ekonomiku? Už tolikrát zopakoval do médií, jak „Zbyněk tvrdě pracuje“, že ani po bilionové sekeře ve státním rozpočtu by ho neodvolal. Leda by vyskočili spolu.