Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych bývala vystoupila už včera, ale byli jsme na pozvání pana prezidenta diskutovat parametrické změny důchodové reformy, to je ten správný název, a věříme, že pan prezident dokáže zastavit vládu, aby to dávala, aby to projednala a aby nejdřív s námi mluvila, protože se to týká milionu lidí a neměl by to být zákon na jedno použití.

Ale já jsem chtěla vystoupit včera a vystupuji proto až dnes se zařazením nového bodu s názvem Česko jako ostrov sebevrahů uprostřed Evropy. A nyní mi dovolte, abych tento bod odůvodnila.

Podle včerejších čísel Českého statistického úřadu klesají reálné mzdy v České republice již devět čtvrtletí po sobě, a to znamená jediné: pokud započítáme inflaci, výplaty v České republice klesly za dva roky Fialovy vlády o neuvěřitelných 11 %. Naši občané si tak mohou koupit o desetinu méně zboží a služeb než před nástupem Fialova kabinetu. Klesá prostor pro úspory, investice, cestování, vzdělání i pro kulturu. Je to neuvěřitelné, ale reálná mzda na konci loňského roku klesla na úroveň roku 2017. Vrátili jsme se tedy sedm let nazpátek se všemi důsledky, které to pro naši ekonomiku nese.

Podle nejnovější makroekonomické prognózy Ministerstva financí, které jistě nikdo z nás nebude podezírat ze snahy poškodit tuto vládu neoprávněně, nebudeme mít reálné mzdy na úrovni roku 2019 ani za dva roky. A co hůř, víc než Češi si podle Ministerstva financí nově koupí Estonci, Chorvati nebo třeba Řekové. A na záda nám dýchají Slováci a Lotyši. Jsme jedinou zemí EU, jejíž hrubý domácí produkt je stále pod úrovní doby předcovidové.

Daňový balíček, který má zalepit rozpočtové díry vzniklé explozí provozních výdajů státu, které za Fialovy vlády narostly o více než čtvrtinu, i neschopnost vybírat daně a bojovat s daňovými úniky a podvody, sníží podle České národní banky naše HDP v letošním roce o 1,4 %. To je více než 100 miliard korun. Naše ekonomika tak podle většiny prognóz bude stagnovat, zatímco světové hospodářství už nabírá dech a zodpovědné vlády hledají cesty, jak své země posunout dopředu.

V minulém týdnu například oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz prorůstový balíček, který ve formě sedmi prorůstových opatření pomůže německé ekonomice 7 miliardami eur. V ekonomického tygra se mění sousední - byť více zadlužené - Polsko, které úspěšně láká zahraniční investory z perspektivních odvětví, mohutně investuje, staví dálnice, silnice i železnice a České republice začíná ukazovat záda.

A co dělá Česká republika pod vedením pětikoalice? Zcela rezignovala na podporu hospodářského růstu - a ten je přitom zcela legitimním nástrojem rozpočtové konsolidace. Trestuhodně nerealizujeme žádnou prorůstovou ani průmyslovou politiku. Zatímco hospodářská inovační strategie hnutí ANO do roku 2030 byla Fialovou vládou odmítnuta, s žádnou vlastní pětikoalice nepřišla. Zatímco my tuto inovační strategií průběžně aktualizujeme, Fialova vláda vyhání firmy za hranice zdražováním energií a podřezává pod naší budoucností větev omezováním výdajů na vědu a výzkum.

Dámy a pánové, zatímco Fialova vláda usiluje toliko o samotné přežití svého kabinetu za jakýchkoli okolností, Česká republika každým dnem jejího trápení ztrácí drahocenný čas k tomu, aby se připravila na budoucnost. Tím hůř, že se tak děje v době dynamických hospodářských změn, zejména v oblasti umělé inteligence, změn, které zabírají dynamiku nové průmyslové revoluce.

Žádám proto o zařazení mimořádného bodu Česko jako ostrov sebevrahů uprostřed Evropy. Děkuji vám. (Potlesk vlevo.)