Dámy a pánové, páni ministři.

My jsme iniciovali svolání této mimořádné schůze s názvem Sociální dopady krize na občany České republiky, společně oba opoziční kluby, protože jsme dennodenně - a už jsem o tom mluvila na předchozí schůzi, dennodenně konfrontováni buď s písemnými nebo i s ústními projevy našich občanů na mítincích, na setkáních, v korespondenci na sociálních sítích s tím, v jaké situaci se oni ocitají. A v tuto chvíli všichni víme, že skončilo léto. Už nás o tom přesvědčuje počasí za okny. A já si troufnu říct, že pro většinu, pro absolutní většinu českých občanů českých domácností to bylo léto, dalo by se nazvat toto léto létem chudým.

Většina českých domácností totiž zažila něco, co roky a po léta nepoznala. A co někteří členové domácností nezažili snad vůbec nikdy. A to je strach o finanční stabilitu, který se stal jedním z nejdiskutovanějších problémů dnešních dnů. Problém nárůstu spotřebitelských cen jsme cítili už od konce minulého roku. Mnozí z vás si jistě pamatují na poměrně dynamický nástup nárůstu cen elektrické energie, plynu, který musela řešit už i minulá vláda, jejíž jsem byla členkou. Možná si pamatujete, není to tak dávno, že za listopad a za prosinec jsem na základě zmocnění naší vlády prominula DPH u energií. A v tomto období, zejména v tom předvolebním období, před parlamentními volbami jste velmi často používali zkratku, myslím zástupci pětikoalice, současný pan premiér, že jde o takzvanou Babišovu drahotu. A s touto mediální zkratkou jste šli také do voleb.

Jenže s odchodem Andreje Babiše ze Strakovy akademie nedošlo k zázračnému snížení této Babišovy drahoty, nebo inflace, jak jste ji nazývali, nebo drahoty, chcete-li. A dokonce nedošlo ani k jejímu zastavení. Takže ani toto předvolební marketingové heslo jste nesplnili. Logicky ani jste ho splnit nemohli. Protože nárůstu cen, který neustále sledujeme na regálech, v prodejnách potravin, na čerpacích stanicích, na účtech za elektřinu a plyn, se zdálo, že je úplně jedno, že ta údajná zlá Babišova vláda ve Strakově akademii již nesídlí a tak si ceny rostly vesele dál. A rostou si bohužel - a říkám to se značným smutkem v hlase, rostou si vesele dál až do současnosti.

Kdy toto pondělí Český statistický úřad prezentoval míru inflace za srpen, která dosáhla úrovně 17,2 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,4 %, na což reagovala řada akademických ekonomů radostným zvoláním, při kterém by člověk mohl nabýt dojmu, že problém bude brzy vyřešen. Ano, je zcela objektivní pravdou, že meziměsíční inflace stoupla v srpnu o nejnižší hodnotu za tento kalendářní rok. Jenže to neřeší problémy českých občanů. Tento, zajisté pozitivní makroekonomický trend, budeme těžko vysvětlovat matkám samoživitelkám, rodinám s dětmi, důchodcům, nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, anebo skupinám, které mají problém profinancovat, nebo měli problém profinancovat svoje náklady již v těchto letních měsících. Těmto domácnostem, které jsou velice často na pokraji svých finančních možností, budeme velice těžko vysvětlovat, že se mají přestat stresovat, protože sice ceny stále rostou, ale už ne tak rychle, jako předtím.

Vážení kolegové, zejména z pětikoalice, prosím, vystupme, vystupte z této bubliny kolem Poslanecké sněmovny a pojďte více mezi lidi. Já jsem jenom tento týden byla v Břeclavi, byla jsem na setkání s občany v Brně Kohoutovicích, v Brně Komíně, a chodím pravidelně po České republice.

Meziroční nárůst cen zemního plynu o více jak 60 %, elektřiny o 35 %, tepla, teplé vody o více jak 20 %, tuhých paliv o 46 % a potravin, kde ceny mouky rostou meziročně o 64 %, mléka o 49 %, olejů, tuků o 50 %, drůbežího masa o 34 %, stravovacích služeb o 25 % a tak dále, tak ten rozhodně naše domácnosti pocítí drasticky. Tento mimořádný nárůst pocítily téměř všechny společenské vrstvy u nás, poslechněte si je. Bavte se s nimi o tom.