Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem se chtěla zeptat pana poslance Berkiho prostřednictvím vaším, paní místopředsedkyně, na jeho profesi a on to řekl sám, takže už nemám dalších otázek, protože se evidentně nemůžeme bavit o tom, že by zažil výběrové řízení nebo zažil to, že byl třeba v komisi pro výběrové řízení, myslím, myslím si, přímo v té státní správě. To je jedno, to byla poznámka jenom na začátek, o tom nechci mluvit. 

Já si vzpomínám - protože už nejsem žádná juniorka - na to, jak jsem jako členka Legislativní rady vlády - dneska jsem to říkala i panu místopředsedovi Výbornému - členka komise pro finanční správu, ale tenkrát se vytvořila taková ad hoc rozšířená komise napříč těmi komisemi - jak jsme projednávali zákon o státní službě. A vzpomínám si, že přesně toto téma jsme tam řešili - v které fázi je to ještě státní správa a v které fázi už je to politika.

A ty návrhy tam padaly. Padaly tam i návrhy, aby náměstci byli tou politickou úrovní a mluvili tam tedy experti, já už si ty jména všechna nevybavuji, nechci se někoho dotknout, na někoho zapomenout, ale byli to lidé s obrovskou erudicí, s obrovskou zkušeností. A ta debata byla převážně odborná, potom samozřejmě se posunula někam na nějakou politickou úroveň a dopadlo to, jak to dopadlo, to znamená, že zákon o státní službě náměstky... z nich udělal odborné náměstky, to znamená státní úředníky.

A je tam možnost mít dva politické náměstky. Já tady teď nechci vyčítat, že jsem neměla žádného politického náměstka, a pak jsem jednu bývalou kolegyni, která z důvodu věku už nemohla pokračovat ve státní službě, přemluvila, ať mi pomáhá, protože to byla expertka, bývalá generální ředitelka Úřadu práce, expertka na sociální oblast. Potřebovala jsem to, abych mohla oponovat třeba i vám tady, tamhle panu poslanci za KDU... (Otáčí se vpravo.) jsme si pořád vyřizovali něco kolem sociálních služeb, to přijde zase.

To přijde zase, ale teď to nebudu sem míchat. A takže jsem potřebovala, aby mně ti lidé pomáhali, jinak jsem nepotřebovala. Nepotřebovala jsem ani poradce, ale to je jedno, to taky nechci vyčítat. Opírala jsem se skutečně o ten odborný aparát. Vzpomínám si, když jsem se stala ministryní financí, tak jsme tehdy udělali změnu systematizace... systemizace. Ano už vidím, jak na mě tady syčí moje kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, na mě syčí, že jsem to řekla špatně, a tak se opravuji.

A tehdy jsem se rozhodla a já jsem měla tu výhodu, že jsem přes dva roky byla náměstkyní, odbornou náměstkyní pro daně a cla, znala jsem důvěrně resort, pocházela jsem i z toho resortu a vlastně jsem byla přímo vevnitř, takže jsem přesně věděla, co chci. Věděla jsem, že tam nechci dvě sekce, které mi (připadaly?) zbytečné, sloučila jsem je a tím pádem jeden náměstek šel z kola ven. Prostě tak jsem to považovala za účelné a dodneška si myslím, že to byla dobrá věc.

A tady jsem si vyslechla nemálo vašich výtek, v té bývalé Poslanecké sněmovně, že určitě to bylo politické a určitě jsem... já jsem ani nevěděla do té doby, že ten kolega, který z toho kola ven odešel a šel do toho bazénu, dobře placeného bazénu, tam, to je prostě skutečně luxusní zacházení, tak, že v podstatě byl členem KDU. Já jsem to do té doby nevěděla. Skutečně, věřte mi to nebo ne, nevěděla, mě to nikdy nezajímalo, tyto věci. Mě zajímala skutečně ta práce, ta odbornost a tyto věci.

Ono vůbec to přesoutěžení, to není otázka, pane poslanče Berki, prostřednictvím paní místopředsedkyně, a případně další, kteří reagovali. To není otázka nějaké doby, nějakého vysezení. Ti lidé - a já jsem většinu svého profesního života strávila - když pominu to, že z velké části jsou to srdcaři, ti lidé musí projít vůbec vysokým odborným růstem, aby se posunuli na nějaké místo. Samozřejmě záleží od toho konkrétního místa. A není to jenom o nějaké praxi. Je to o znalostech, o vzdělání, o erudici, mnohdy i třeba o publikování, o působení na akademické půdě, ve které působíte vy.