Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi pár slov k tomu, že Česká republika je podle informací EUROSTATu zemí s třetí největší inflací z celé Evropské unie. Index spotřebitelských cen v březnu 2022 dosáhl závratných 12,7 %. A v důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %. Čeští spotřebitelé se dle Českého statistického úřadu obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace.

Hodnota indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 % a stále dynamicky klesá. Problémem jsou vysoké ceny, ale respondenti hodnotí negativně téměř všechny sledované aspekty. Podle údajů Českého statistického úřadu se významná část dotazovaných domácností domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozím roce.

V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že vláda Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představila, očividně nefunguje. Jsem samozřejmě ráda, že vláda po našem tlaku konečně představila konkrétní pomoc podnikatelům. A protože nechci být za každou cenu kritická, tak rozhodně děkuji, že alespoň tento krok byl naplněn. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že přichází jednak pozdě a používá se typ pomoci, kterou naše hnutí dávno nabízelo. Nakonec jste museli přistoupit k plošné pomoci v podobě snížení spotřebních daní. Ale tato pomoc je nedostatečná a přichází příliš pozdě. Stalo se tedy co? To, co jsme doporučovali celou dobu. A nesmyslně dlouho byli tímto pádem podnikatelé a firmy v nejistotě.

Dnešní rekordní růst cen ohrožuje už celou českou populaci. Už jsem hovořila o tom, že inflace v České republice je zásadně vyšší než průměrná inflace v zemích Evropské unie. Průměr zemí EU je ve výši 7,8 % a eurozóny 7,4 %. Česká republika, jak uvádí EUROSTAT, index je ve výši 11,9 % za březen 2022. Pro vládu asi pořád stále málo. Přičemž guvernér České národní banky Jiří Rusnok avizoval, že strop inflace může být až o několik procentních bodů vyšší, a to na hranici 14 %. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa. A situace je samozřejmě, a to je potřeba poctivě přiznat, i akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.

Při rozkladu inflace v České republice zjistíme, že inflace je primárně akcelerovaná v důsledku růstu cen bydlení, kam Český statistický ústav řadí také růst cen energií a růst cen pohonných hmot. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 %, v únoru o 22,6 %, zemního plynu o 37,7 %, v únoru to bylo 28,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 %, v únoru o 14,5 %, tepla a teplé vody o 13,9 %, v únoru to bylo 12,4. A ceny pohonných hmot? V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 %, v únoru to bylo 31 %.

Skokový nárůst cen energií řešila již naše vláda. Na prudký nárůst cen energií na světových trzích jsme reagovali generálním pardonem - mým generálním pardonem tehdy jako ministryně financí - daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením ceny elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 %. A na inflaci měl vliv jednoho procentního bodu.