Autorka Stáňa Raupachová nejprve v účelové zkratce divákovi nastínila několik srdcervoucích příběhů lidí, kterým radnice odmítá odprodat byt, který užívají na základě nájemní smlouvy. „Vím, že tam u nás v domě jsou staří lidé, jejichž děti si vzaly půjčky, aby tedy ty staří lidé tam mohli dožít a nemuseli platit vysoké nájemné.“, říká jedna z oslovených. Divák neznalý aktuální výše nájemného v obecních bytech v Praze 2 nepochybně zamáčkl slzu dojetí nad krutým osudem nebohých seniorů, zatímco divák poměrů znalý, si klade otázku, proč autorka zamlčela, že toto nájemné bylo v roce 2011 rozhodnutím rady zmrazeno a pohybuje cca na 75% výše obvyklého nájemného v naší městské části?

V další části reportáže pak projevuje paní redaktorka udivující neinformovanost (?) o procesu prodeje obecních bytů v Praze 2: „Prodej, který v roce 2011 radnice s velkou pompou ohlásila, však nabral jiný směr. Byty totiž Praha 2 svým nájemníkům nabízí za tržní ceny jako volné, jako by v nich už dlouhé roky nebydleli.“   

Způsob ocenění prodávaných bytů byl ovšem zakotven v pravidlech prodeje již v roce 2012, kdy byl současně kompenzován možností slevy až 30% při závazku byt po dobu až deset let nepřeprodat. Bylo ovšem evidentně třeba navodit dojem, jakoby ke „změně směru“ došlo až nyní a pak ukázat prstem na hlavního viníka.

„Ústřední padouch“ dílka, které nelze nazvat jinak než absolutně neprofesionálním či spíše účelově manipulativním, byl posléze divákovi představen. 

Michael GRUNDLER, místostarosta pro oblast správy majetku, radnice Prahy 2  TOP 09/: „Já a někteří další se rozhodně nechceme dostat do konfliktu se zákonem. Pokud bysme odsouhlasili prodej za cenu, o které nejsme přesvědčeni, že je aktuální, obvyklá, tak se dopouštíme překročení zákona. A to já nechci.“

Zdálo by se, že jasná a naprosto srozumitelná odpověď, která paní redaktorce vyrazí dech svou logičností, nicméně ta to nevzdává: „Nevoli některých nájemníků vzbuzuje fakt, že privatizaci zabránil postoj koaličního politika odpovědného za majetek městské části, který sám podniká v realitách. Je spolumajitelem a jednatelem realitní kanceláře ADUT, která sídlí na prestižní adrese v paláci Lucerna“, sděluje divákovi rozhořčeně a současně významně poklepává prstíkem na ceduli s názvem firmy. 

Už se ovšem nedozvíme, jak tahle informace souvisí s tím, že radní Grundler odmítá znalecké posudky, které nereflektují cenu v místě a čase obvyklou. Navíc se nejedná o žádný objev Ameriky. Právě předchozí profesní kvalifikace ing. Grundlera byla hlavním argumentem při povolebních jednáních o obsazení místa radního pro správu majetku.

„Podezírám vás z toho, že chystáte účelovou, manipulativní reportáž. V tom případě bych tam vystupoval, jak říká náš klasik, jako sprostý podezřelý. O to samozřejmě zájem nemám“, zdůvodňuje radní Grundler své odmítnutí vystoupit přímo na kameru.

Nepochybně pozoruhodná předvídavost radního, který je již delší dobu trnem v oku některým svým kolegům na radnici nejen kvůli svému postoji v otázce prodeje bytů, ale také způsobu zadávání veřejných zakázek. Nejtransparentnější způsob, elektronické aukce, nebyl těm, kteří dnes ovládají radnici Prahy 2 po chuti, a proto mu byla gesce nad investicemi odejmuta.

Klíčová otázka na závěr? Proč byla reportáž, jejímž jediným cílem evidentně bylo dehonestovat místostarostu, který se „provinil“ pouze tím, že chce postupovat v souladu se zákonem, odvysílána právě nyní,když materiály byly natočeny již zhruba před dvěma měsíci?

V příštích dnech a týdnech se bude na radnici Prahy 2 lámat chleba ohledně dalšího pokračování prodeje obecních bytů. V tomhle byznysu se točí stamiliony a ing. Michael Grundler se tak svým "naivním" přístupem dodržovat zákony stává v této chvíli velmi pravděpodobně mužem určeným k politické likvidaci.