Že bude nový systém na online rezervaci očkování od počátku fungovat, nejspíš neočekávali ani jeho tvůrci. Je to totiž logický důsledek hlubšího problému.

Mohl bych se pozastavit nad množstvím technických chyb. Mohl bych se rozčilovat nad diletantstvím analytiků, kteří v systému pro seniory 80+ neumí pracovat s jejich rodnými čísly, nad diletantstvím programátorů, když v rozporu s nejzákladnějšími pravidly nevalidují vstup od uživatele, nebo nad diletantstvím při koordinaci, jelikož nikdo nedal vědět telefonním operátorům, aby se připravili na nápor SMS zpráv. Mohl bych si také zoufat, že státní IT „odborníci“ z NAKITu zamrzli mnoho let zpátky a v roce 2021 neumí stavět škálovatelný systém, přestože už to dávno není problém ani technický, ani finanční.

To by však bylo nošení dříví do lesa. Během včerejšího nevěřícného kroucení hlavou nad přicházejícími zprávami o stavu systému, korunovanými informací, že celý humbuk proběhl kvůli pouhým 2000 volných termínů, jsem si totiž uvědomil, že jde o systémovou záležitost.

Stát zkrátka neumí IT dobře dělat a v dnešní době bude vždycky v defenzivě proti přesilovce veřejnosti. Pokud se hlasitě oznámí termín spuštění, je garantováno, že se v uvedený čas na nový systém okamžitě vrhnou tisíce uživatelů, novinářů a IT profesionálů a vědomě či nevědomě jej podrobí zatěžkávací zkoušce, ve které nevyhnutelně selže, protože je téměř jistě špatně udělaný a nedostatečně otestovaný. Další čárka do kolonky „vládní ostuda“ a můžeme jet dál vstříc další.

Napřed vysvětlím, proč si myslím, že to tak je, poté zkusím nastínit princip, jak by se to dalo zlepšit. Klíčový je fakt, že skutečně kvalitní IT odborníky stát nikdy nedokáže adekvátně zaplatit. Z aktuální platové tabulky vyplývá, že ten úplně nejvyšší státní úředník může po 32 letech praxe doufat v 62 tisíc měsíčně. V soukromé sféře se přitom na podobnou úroveň dá vyšvihnout za pouhých pár let kvalitní poctivé práce a zdaleka to není konečná. Statisícové mzdy nejsou u špičkových profesionálů nereálné. Je evidentní, že pro stát může jít pracovat jen neuvěřitelný srdcař nebo člověk, jehož schopnosti jsou spíše průměrné. Veřejný sektor navíc není příliš konkurenční a nemotivuje, aby pracovníci drželi neustále prst na tepu doby, která v oblasti informatiky tluče ve zběsilém rytmu. Nelze tedy předpokládat, že neustále se zvětšující mezeru mezi vlastními schopnostmi a tím nejlepším, co je právě k dispozici, někdy stát překlene vlastními silami.