Je demokratické, když poražený poblahopřeje vítězi voleb. A také je jen dobře, když se volební klání vede férově a když to občany – voliče zajímá. O čemž mimo jiné svědčí vysoká volební účast.

A také souhlasím s těmi, kteří kritizují neférovost voleb z pohledu médií. Nicméně jako největší problém vidím předvolební průzkumy, kteří výrazně ovlivňují preference voličů. A bylo by záhodno, aby se tyto průzkumy přestaly zveřejňovat minimálně měsíc před samotnými volbami.

Hodně mě překvapilo,že žádný z prezidentských kandidátů, nezvedl témata, která jsou primárně důležitá pro občany České republiky. To, že dva kandidáti se ostře vymezili proti vládě, bylo sice logické, ale po pravdě řečeno, tato kritika mohla směřovat i proti vládám minulým. Jediná žena v prezidentském klání vsadila na liberalismus a ochranu lidských práv, což ji po televizních debatách stálo minimálně desetiprocentní podporu veřejnosti. Vždyť to byla ona, která v minulosti hovořila o spravedlivých daních a o rozdílech v regionech O čemž vlastně následně přestala hovořit.

Podle mého názoru Česká republika má daleko zásadnější problémy, které žádná politická reprezentace nechce řešit, i když o ní často hovoří. Předně je to vlastní uspořádání státu, přebujelost byrokracie a administrativy, neefektivity státní a veřejné správy a její obrovská finanční nákladovost. Obrovským problémem je resortismus, pomalá justice a slabé nástroje v boji proti korupci, šedé ekonomice a klientelismu.