Stačí si pročíst volební programy ODS a ANO 2011, aby bylo jasné, že se jedná buď o populistické sliby voličům nebo  o oprášení starých receptů, které se v minulosti neosvědčily. Základním problémem totiž je, kde politické strany na své sliby vezmou a jaké dopady tyto sliby budou mít na veřejné služby či veřejné systémy.

Odhadovaný dopad všech změn, které navrhuje politické hnutí ANO 2011 je propad příjmů od 114 do 155 miliard korun. Zároveň vůbec neplatí, že snížením daní či odvodů na sociální a zdravotní pojištění zvýší mzdy zaměstnanců. Zkušenosti spíše ukazují na to, že se zvýšily zisky zaměstnavatelů, tedy firem. Kardinální otázkou je, kdo zaplatí výpadky na straně příjmů do důchodového a zdravotního systému. Navrhované snížení pojistného zaměstnavatelem způsobí propad příjmů o 30 až 70 miliard korun. A tyto peníze musí zaplatit buďto stát ze svého rozpočtu nebo sami občané pojištěnci ze svých peněženek. Z pohledu programu ANO 2011 platí spíše to druhé. Toto politické hnutí opravdu není mesiášské.

U ODS je situace ještě tristnější. Tato politická strana oprášila své recepty, které se v době finanční krize nejen neosvědčily, ale které ji ještě prohloubily. Pouhé zastropování povinných odvodů by znamenalo ztrátu 7 miliard korun, snížení DPH a snížení povinných odvodů u zaměstnavatelů by způsobily další propad cca 120 miliard korun. Z tohoto pohledu by se státní i veřejné finance dostaly do problémů. Tak jako penzijní či zdravotní systém. Otázkou je, proč pravici vadí finanční stabilita těchto solidárních systémů a proč chtějí prohlubovat jejich deficity. Možnou odpovědí je pokračování v privatizaci, kterou ČSSD zastavila.

Politická schizofrenie ODS a ANO 2011 spočívá v tom, že slibují nemožné. Na straně jedné slibují snížení daní a odvodů, na straně druhé slibují přidat peněz na kulturu, sport, vzdělání či do dopravní infrastruktury. Přitom vůbec neříkají, kde na své sliby vezmou a jak budou sanovat deficity ve zdravotní péči a v důchodovém systému. Jejich návrhy na snížení přebujelé byrokracie či snížení administrativní zátěže jdou sice správným směrem, ale desítky miliard do státního či veřejných rozpočtů nepřinesou. A to ani náhodou.

Převzato z profilu.