V současné době je Senát ovládán pravicovými politiky. Ostatně velmi výmluvně se to projevuje v rozdílných pohledech na zahraniční politiku země. Ale zejména se to projevuje v odlišném řešení základních problémů občanů. Rozdílný pohled je také na rozsah přerozdělování národního bohatství a výši zdanění, to znamená na kvalitu a dostupnost veřejných služeb a na míru spravedlnosti a solidarity v naší společnosti.

Je to dáno tím, čí zájmy česká pravice hájí a jak si představuje budoucnost naší společnosti. Svobodu jednotlivce si totiž představují pouze jako svobodu individuální. Namísto levice, která kromě individuální svobody podporuje svobodu jednotlivce ve svobodné společnosti. Tato svoboda je dána dostupností veřejných služeb, jako je zdravotní a sociální péče, veřejná doprava a vzdělání, pro většinu občanů České republiky.

Sice si můžeme představit mecenáše, který za své hodlá zajistit či podpořit nějakou veřejnou službu, ale jeho velkorysost má hranice, protože své okolí mění v ponížené příjemce, osobně závislé na blahovůli tohoto bohatého miliardáře. Tím výrazně omezí svobodu jednotlivce ve svobodné společnosti. Levice proto svoji politiku opírá o přesvědčení, že občan si může svoji svobodu užít jen tehdy, když má dobrý přístup ke kvalitní zdravotní péči, vzdělání a k dalším produktům, které jsou vytvářeny pouze společně a to z daní.

Je samozřejmě důležité, aby zdanění bylo spravedlivé a rozumné. Dnes je neúměrně zdaněna práce oproti daním z majetku a ze zisku. Umíme zdanit jednotlivce, ale mnohem hůře firmy, zejména ty velké a nadnárodní. Tohle je třeba změnit, protože pravice se spravedlnosti brání.

Česká republika je součástí Evropské unie, ale z pohledu solidární a spravedlivé společnosti tahá za kratší konec provazu. Nehledě na výši mezd a penzí zaměstnanců a seniorů.

Převzato z profilu.