Tak toto přísloví mě od mládí provází. Mám dlouho po vojně, jak tvrdil můj kolega, proto mohu pravdivost přísloví hodnotit na základě životních zkušeností.

Pod pojmem poctivost si každý člověk může představit ledacos. Jiný pohled má dívka s ohledem na svoje budoucí zajištění, jiný názor může mít tvrdě pracující prostitutka. Přesto jsem přesvědčen, že drtivá většina společnosti chápe poctivost jako morální, spravedlivé a pravdivé chování jedince.

Když pohlédnu na současnou politickou scénu, tak mám obavu, že poctivé chování nejen vůči kolegům, ale zejména vůči široké veřejnosti se poněkud vytrácí. Proto je mnoho lidí přesvědčeno, že politika je špinavá a není radno se z ní ušpinit. Já zastávám poněkud odlišný postoj. Politika není špinavá, pouze jsou pošpinění někteří lidé, kteří v ní působí. Proto je důležité, a to prosím v každém povolání, odlišit zrno od plev. Člověk není robot, aby se choval tak, jak jej naprogramují jeho tvůrci. Každý člověk je jiný a proto je třeba používat mozek a především přestat paušalizovat.

Pokud se vrátím k našemu rčení, pak musím přiznat, že ne vždy v reálném životě a v politickém chování platí. Ona totiž ta poctivost se střetává nejen s osobním zájmem každého jedince, ale zejména se zájmy ostatních občanů, se zájmy rozličných skupin i celé společnosti. A ukočírovat tento slepenec je velmi obtížné právě z pohledu zachování si své poctivosti.

Dnes lze za pomocí peněz si mediální „poctivost“ koupit, ale vždy je otázkou času a peněz, kdy se veřejnost dozví pravdu. Jak říkal první československý prezident: „Mravnost je poměr člověka k člověku.“ To bychom si měli při svém každodenním jednání uvědomovat všichni.

Převzato z Profilu.