Ten navrhl zkrácení stavů senátu a poslanecké sněmovny a míní, že by stačilo místo 281 poslanců a senátorů jen 101 poslanců.

Touto tezí ministra financí se zřejmě inspiroval také táborský zastupitel za ODS František Dědič. Na březnové zastupitelstvo vznesl materiál, budiž zkráceno vedení města a z tří místostarostů jsou jen dva, přičemž šel razantněji dále. Radu města si nepřeje devítičlennou, nýbrž jen sedmičlennou.

V principu by se s ním dalo souhlasit. Rok po rozpadu radniční koalice Tábor 2020, ANO, ČSSD a JINAK! nedošlo ani k minimální dohodě na základních principech a cílech dalšího rozvoje města. Ba co víc, usnesení rady města na toto téma někteří radní otevřeně v tisku napadají a necítí se jím být vázáni. Město funguje jaksi samospádem a na radnici i v samosprávě vládne chaos a nekoncepčnost.

Jenomže Dědičův návrh, který se mnou neprojednal, postrádá to podstatné. Koncensus alespoň většiny politických stran a hnutí a také dohodu, kteří že místostarostové a radní dělají svou práci natolik špatně, že si potřebují odpočinout na střídačce. A pokud se dosud bývalá radnice nedohodla po rozpadu na základních formách spolupráce, je naděje na dohodu u zkracování stavů samosprávného aparátu velmi mizivá. Navíc je možné predikovat, že oni rozhádaní bývalí koaličníci mají stále v zastupitelstvu většinu.

V každém případě současné vedení města i samospráva potřebuje zásadní změnu. A to ve prospěch rozvoje Tábora, uspokojování veškerých potřeb města, zejména investiční výstavby, a v neposlední řadě samozřejmě také občanů. Dědičův návrh je ovšem podle mého jen jakýmsi plácnutím do větru bez racionálního základu. Jak to tak vypadá podle výše řečeného, současnou krizi táborské radnice mohou vyřešit jen komunální volby v příštím roce.

Ještě si neodpustím poněkud osobní poznámku. Zastupitel František Dědič, hnán cílem kdysi táborskou městotvornou stranu ODS posunout na žebříčku sympatií voličů co nejvýše, často přichází s návrhy, které netrpí příliš realitou. V horším případě se některá jeho vystoupení dají spíše klasifikovat jako obstrukce, než jako konstruktivní iniciativa k řešení problémů.