Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Vím, že debata je dlouhá, nevím, jestli bylo úplně šťastné dávat ten balíček dohromady, protože se nám to poplete. Každopádně aspoň bude strukturována debata k jednotlivým právním předpisům, tzn. k jednotlivým zákonům. Proto jsem o to požádala.

Tuším, že, bohužel, samozřejmě někteří už jsou od rána trošku unavení, debata byla i ráno velice náročná, ale přesto si myslím, že odpadové zákony vyžadují debatu, která se týká každého občana, jejíž výsledky se týkají hospodaření s miliardami, s desítkami miliard Kč, které se v odpadech točí, které do určité míry, tyto návrhy zákonů, budou formulovat i oblast podnikání v naší ČR, protože právě v oblasti odpadů se dnes otevírají nové perspektivní možnosti nebo třeba i možnosti dobře vydělat.

Debata, jak už bylo řečeno panem ministrem, byla velmi dlouhá. Já jsem byla, pokud mi to čas umožnil, přítomna u řady debat k různým oblastem tohoto práva. Určitě by tahle chvilka, kterou máme, nestačila pro to, abychom to všechno projednali. Pan ministr nám to krásně představil, pan senátor Nytra řekl, co výbor. Já teď řeknu, co se obávám, že v zákoně není zcela dořešené nebo co se nepodařilo. Zvážíme, jak se zákonem naložíme.

Jak už řekl pan senátor Linhart, to první, co říkám a čemu rozumí úplně všichni, čemu se bráníme a k čemu některé politické strany deklarovaly, že nikdy za žádnou cenu nepřipustí, aby se to stalo, a ono se to děje... Současný zákon o odpadech má 89 paragrafů. Ano, má tam písmenka 39/1, 39/2, I, B, C, tak jsem to spočítala a vyšlo by to asi na 120 paragrafů. Tento zákon byl současným zákonem, který zahrnoval i zákon o výrobcích s ukončenou životností. Takže, řekněme, 120 paragrafů rozsah práva, který se týká těchto dvou zákonů. Víte, kolik je jich teď? 158 je v zákoně o odpadech a 144 v zákoně o výrobcích s ukončenou životností. Já se významně dívám na některé kolegy, kteří říkají: „My chceme zjednodušit právo, aby bylo srozumitelné, my za to budeme bojovat.“ Tak co oni na to? Musím říci, že přesně v případě tohoto zákona je to napsané tak, že je ve většině opsaná evropská směrnice, pak je odkaz na to, že ministerstvo stanoví vyhláškou, přestože jsou to věci, které budou právě rozhodující pro to, kdo bude mít šanci v tom podnikat, jaké tam budou možnosti a různé jiné věci, to se bude stanovovat vyhláškou. Pak jsou tam pozitivistické případy, kdy víme, že nám v praxi zrovna tento výklad dělá problémy, takhle je to tam vypsáno. Jistě že takových případů bude další a další počet. To je to nejhorší, co třeba pan doktor Motejl, když jsem byla zástupkyní veřejného ochránce práv, říkal: „Takhle se právo nemůže dělat. Právo musí mít obecné principy, jednoznačné, srozumitelné všem. A pak se z toho dovozuje.“ Ne, že vypisuji každý případ, který se stane, do zákona. Pak se mi samozřejmě právo stává naprosto nepřehledné. Musím říci, že ať už někdo říká, schvalme to, někdo říká, dejme tam pozměňovák, někdo říká, ne, takhle se to nedá přijmout, všichni se shodují na tom, že tak, jak je zákon napsaný, že je velmi málo srozumitelný a že jsou tam nejasnosti, které opět při výkonu státní správy a používání toho zákona, nejen výkonu státní správy, ale i těch, kteří s odpady nakládají, bude činit problémy. Takže to je úplně na úvod.

Abych nezdržovala, zkusím velmi rychle některé moje pohledy na normu. To, co nás velmi trápilo, kolem toho byla velká mediální debata, jsou skládky. Ano, skládkujeme obrovské množství odpadů a měli bychom ho spíše recyklovat, spíše energeticky využívat, na tom je shoda. Na skládkách, jak víme i z případů, které se potom týkají pozměňovacích návrhů, dochází k řadě podvodů, kdy jsou tam ukládány odpady, které vůbec nejsou evidovány nebo jsou pod jiným katalogovým číslem, dějí se tam tyhle věci. Skládky hoří. Slyšela jsem to číslo na jednom semináři. Obrovské číslo stovek požárů na skládkách každých rok. Co přináší tento zákon, aby se to spravilo? Ano, z dlouhodobého hlediska postupně do roku 2030 budeme snižovat to, co se na skládku ukládá. To je pravda, to jsme sice museli přijmout a tam jsme si to ještě posunuli, ale dobrá.