Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi také několik úvodních poznámek, které se budou z části týkat celého toho balíčku. Já pak si už ušetřím další vystoupení. Jen úvodem mi dovolte malou odbočku, ke které mě inspiroval kolegu Čunek, který jako křesťan prohlásil, že nemůže věřit v to, co je neviditelné a nespočitatelné. Já jsem si vzpomněl na biblický příběh o Mojžíšovi a jeho bratru Aronovi a o tom, jak Mojžíš přesvědčuje svoji obec, aby uvěřila v pravdivého neviditelného a nezbadatelného boha. A ve chvíli, kdy se odebere na horu, aby rozmlouval s tím bohem, tak jeho bratr vrátí své obci to zlaté tele, tu modlu. Ta je dobře vidět, ta je spočitatelná a vede do pekel. Ale to jenom taková malá teologická odbočka. Já bych chtěl mluvit snad o podstatnějších věcech. Zaprvé je třeba, abychom si jasně řekli, proč jednáme pod tím obrovským časovým tlakem. Standardně mají národní parlamenty osmitýdenní lhůtu na to, aby evropskou legislativu projednaly a případně vznesly ono odůvodněné stanovisko. V tomto případě se ta lhůta fakticky zkrátila na 3 týdny, protože vláda se rozhodla, že oddálí schvalování vládních pozic na dobu po volbách. Ty vládní pozice samozřejmě jsou v jistém kontrastu s razantními prohlášeními, která zaznívala ve volební kampani z úst premiéra. A ta finální podoba těch stanovisek vlády byla přijata nějakých 10 dnů po volbách. A projednávat tuto materii bez těch vládních pozic nedává žádný smysl. A také tímto postupem byla Poslanecká sněmovna i evropský výbor zbaveny možnosti se tou materií jakkoli zabývat. Takže ten časový tlak vzniká z rozhodnutí vlády oddalovat přijetí vládních pozic.

Moje další poznámka se týká charakteru té dnešní debaty. A já trochu zopakuji něco, co jsem říkal na výboru. Já považuji opravdu za nadbytečné, abychom se vraceli k ideologické obecné debatě o tom, jestli je zaviněno oteplování člověkem, nebo není, jestli je ta vědecká shoda v tom panelu správná, nebo není. Faktem prostě je, že Evropská unie, to není Evropská komise, to je Evropská rada, to jsou premiéři všech členských zemí, schválili závazek k tomu snížení emisí o 55 %. To je ten Green Deal, který prostě je Deal. V tuto chvíli je uzavřen. Vracet se v dnešní debatě nějak extenzivně a v usneseních před tuhle fázi považuji za skoro zdržování té debaty. Já bych se moc přimlouval za to, abychom vedli praktickou debatu o tom, jak k dosažení těch cílů lze dospět, jakou míru musí přinést jednotlivé členské země, na prvním místě Česká republika. Máme vést o tom, jaký je možný harmonogram postupu v různých oblastech, zda cíle pro oblast zemědělství, pro energetiky, pro průmysl jsou realistické, nebo jsou. Pokud dospějeme k závěru, že nejsou v oblasti energetiky, pak je na místě ale také říci, jak máme zvýšit požadavky na jiné oblasti. Tak aby těch cílů bylo dosaženo. Ale tohle je všechno praktická diskuse, která je na místě, je relevantní. A já i respektuji to, že v řadě případů bude můj názor menšinový a považuji to za přirozené. A vážím si prostě odborného názoru, který tady zazní. Jen bych byl moc rád, kdybychom se nevraceli prostě stále na začátek, ale spíše vedli debatu o tom, jak posílit vyjednávací pozici České republiky v tom složitém procesu, který nás čeká, nejméně v tom nadcházejícím roce. A Česká republika nepochybně v době svého předsednictví bude moderovat tuto diskusi, což bude mimořádně složitý úkol. Abychom posílili tu pozici ČR v tom vyjednávání, tak podle mého přesvědčení je potřeba, aby se česká evropská politika zbavila té dvojtvářnosti, kterou je postižena v tom posledním období, kdy opravdu připomíná toho pejska, který štěká ve své boudě, případně cení zuby, jak říkal pan předseda Vilímec, ale pak vystoupí ven a samozřejmě zkrotne. A ten rozdíl v té razanci těch postojů je samozřejmě vnímán našimi partnery. A nepřispívá k věrohodnosti našich pozic. Já jsem přesvědčený o tom, že na místě je samozřejmě důsledná obrana národních zájmů, ale ne v tom rozptylu od toho štěkání a cenění zubů na začátku a potom akceptování silnější pozice na konci. My musíme hledat silnější, klidnou, rozvážnou pozici. A já si od nové vlády slibuji, že v tom udělá veliký pokrok. Z tohoto hlediska se domnívám, že je třeba velmi vážit ta odůvodněná stanoviska. Já jsem přesvědčen o tom, že jejich role je primárně vnitropolitická. V tuto chvíli mají především význam symbolický jako projev identifikace Senátu se zájmy některých klíčových aktérů v naší zemi. To je jistě legitimní. Ale je to možná málo pro věrohodnou obhajobu těch stanovisek na té evropské úrovni. Já jsem přesvědčen o tom, že někdy méně je více. A ta odůvodněná stanoviska se v řadě případů, tak jak jsou navržena z výboru, vztahují argumentačně především na ten problém nedodaných dopadových studií ze strany Evropské unie. Já se domnívám, že jste argument není příliš silný. V některých případech očividně byly dodány dopadové studie. A předmětem sporu je to, jakou míru detailu mají mít ve vztahu k členským zemím. Upozorňuji na to, že po průzkumu naším příslušným odborem se ukazuje, že není obvyklé, aby ty dopadové studie šly detailně na úroveň jednotlivých členských zemí. Já jsem přesvědčený, že tady je velkou úlohou vlády, aby v klíčových oblastech, když se ta evropská politika teprve formuluje, pracovala v tak důležitých věcech, jako jsou ty, kterými se dnes zabýváme, na vlastních dopadových studiích a scénářích. A ty byly základem té případné opoziční pozice vůči těm evropským návrhům. A zdá se mi, že tentokrát je ta situace taková, že tady zloděj honí zloděje. Jistě, dopadové studie na straně Evropské komise mohly být důkladnější a detailnější, ale když čtete ty vládní pozice, tak jejich základem nejsou detailní dopadové studie na úrovni ČR nebo jejich regionů, po čemž mnozí z vás právem volají. A přeci jen ta odůvodněná stanoviska jsou podle toho protokolu o kontrole subsidiarity a proporcionality určena primárně k té oblasti subsidiarity. A všimněte si, že třeba irský parlament podává odůvodněné stanovisko, ale ve chvíli, kdy má zavedenou silnou politiku v té oblasti.

A vlastně říká – my nepotřebujeme tu evropskou regulaci, protože máme fakticky uhlíkovou daň.