Pane místopředsedo, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, je dobře, že jsme dnes tak zostra začali naši schůzi v rámci energetického zákona, protože to, co se děje v rámci energetického zákona, v rámci, řekněme, těch šejdířů s elektřinou, tak v tomto zákoně a samozřejmě pak v jiných ještě se děje již dlouhodobě. A já jsem si všiml jedné věci, kterou ve svém úvodním slovu tady pan vicepremiér řekl.

On řekl: "Dívejme se do budoucna," to, co bylo, chyby, které byly, že to prostě už teď nechce řešit. Já si myslím, že to je hrozná škoda. Asi není dobře, když ministr nebo jakýkoli jiný pracovník po volbách nastoupí a řekne: "Co bylo, je všechno špatně a já tady přicházím jako spasitel." Mnozí to dělají, je to k smíchu, ale není to dobře. Ale faktem je, že to, co se dělo právě například v tomto zákoně, to by stálo, a uznávám, že asi ne teď, za úvahu a reflexi, kterou bychom měli vždy udělat minimálně ve výborech, a tady ji krátce představit, abychom se vyvarovali chyb, které tam byly. Ale ty chyby nebyly některé chybami. To byly úmyslné kroky, které někdo nastražil do zákona tak, aby byl zvýhodněn před ostatními. A tento zákon, který má svou historii až někde v roce 2003, od té doby se tu začalo mluvit. Samozřejmě mluvilo se o tom daleko dříve, ale vznikal zákon o podporovaných obnovitelných zdrojích energie, tak si vezměte, že tak, jak tady bylo řečeno, že pan poslanec Nacher něco načetl, tak tehdy nějaká paní poslankyně Šedivá z čistého nebe načetla, že výkupní ceny nebo že by zastropovala meziroční snižování výkupní ceny. Tzn. zabránila ERÚ neboli státu snížit cenu o více než 5 % meziročně. Já tu paní bývalou kolegyni vůbec neznám, takže ji nechci nějak dehonestovat tím, že bych tvrdil, že nevěděla, co dělá, že jí to prostě někdo dal, někdo, komu buď důvěřovala nebo mu byla zavázána. Nebo jestli to věděla sama, co dělá, ale v tu chvíli to nikomu v PS a posléze v Senátu nebylo divné. Zůstalo to tam, protože v té době někde 1 MW v tom celém solárním zařízení, tzn. nejen panely, ale i měniče a tak dále, se počítala, že se dá koupit a pořídit někde za 150 mil. Kč. Dnes se dá, nebo já vezmu údaje minulého roku, cena za 1 MW klesla pod 15 mil. Kč. Tzn. za tuto dobu to šlo 10x níž. To je vývoj, který je dobrý, očekávalo se, že někdy k nějakému snížení dojde, ale že k tak razantnímu, mohutnému, to samozřejmě nikdo nečekal. Nicméně to zastropování ceny znamenalo, že ti, kteří začali, vybudovali své elektrárny již za cenu podstatně nižší, tzn. 100, 90, 80 mil. Kč, tak ti potom skutečně extrémně na tom vydělávali, protože měli cenu, která se vázala na daleko jiné peníze.

Pak z nějakého nepochopitelného důvodu do toho nevstoupil parlament, ale ERÚ svou vyhláškou 475 z roku 2005 prodloužil, někteří říkají, že to bylo v rozporu se zákonem, že to zmocnění nemá, dobu životnosti fotovoltaických elektráren z 15 na 20 let. To není malá věc, protože tím o pět let prodloužil právě to, že budou mít tu stanovenou výkupní cenu, tu zvýhodněnou a tak dále. Tam se tehdy počítalo, když to bylo 15 let, že jim stát vlastně zaplatí ve zvýhodněné ceně tu investici. A další roky už cena nebude takto vázána, bude tržní, protože doba životnosti se počítá asi na 25 let. Samozřejmě i s tím, že tehdy se myslelo, že po 15 letech účinnost panelů klesá a tak dále. To byl další krok, který přinesl další peníze.