Vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Pozměňovací návrh, který podávám, vychází z toho, že rodiny, které pracují a mají nějaký příjem – a to tady bylo také uvedeno v jednom případě paní ministryní, tak jsou de facto za to, že pracují, postihovány tím, že mají tím pádem snížené životní minimum rodiny. To znamená, přijde přídavek na dítě, to je testovaná dávka, která má stanovenou hranici. Pak tyto rodiny, které více vydělávají, přídavek na dítě nedostávají.

Já jsem přesvědčen – a vy si to tady možná mnozí pamatujete, že všechny dávky mají být logické. Já jsem byl proti tomu, abychom zvyšovali ošetřovné na 80 %, protože v kombinaci řekněme se sedmi dny práce v daném měsíci ta příslušná osoba může získat víc peněz, než když pracuje. To znamená, je to proti smyslu odměňování, aby někdo, kdo zůstane doma, měl víc, než kdyby zůstal pracovat. Ale naopak si myslím, že podpora rodin, ať už slevou na dani, což je také vynikající záležitost, tak ale i přídavkem na dítě by měla být co největší. A to z toho důvodu, že náklady, které vidíme kolem sebe, i s ohledem na inflaci a ostatní záležitosti, tak rostou. A rodiny, které jsou vícečetné, mají více dětí, jejichž rodiče navíc ještě pracují a mají nějaký příjem, tak de facto jsou v tomto smyslu bity za to, že tyto děti mají.

Přičemž, jak všichni vidíte na demografické křivce, my z pohledu porodnosti jsme ještě daleko od hranice, kdy by naše porodnost dosáhla čísla nad 2,0. A tím pádem bychom si zachovali počet lidí v našem národě a neklesali a nevymírali. Takže já dávám pozměňovací návrh, že v § 17, č. 2,70 nahradil číslem 3,40. A na konci se doplňuje věta: "Pokud se rodina skládá z více než čtyř společně posuzovaných osob, zvyšuje se koeficient o 0,7 za každou další osobu."