Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře,

situace, ve které jednáme o tomto zákoně, je mimořádná, a to proto, že si musíme uvědomit, že na hlavu, s ohledem na příjem, průměrný příjem občanů v České republice, jsme zvítězili suverénně největším – tedy nejdražším, nejdražší energií v Evropě. To znamená, čeští občané nakupují oproti ostatním občanům Evropy plyn nejdráže ke svým průměrným příjmům. Jsou oblasti, malé, regionální, v Evropě, kde plyn je asi stejně drahý jako u nás, nicméně kdyby nám pan ministr předvedl tabulku skutečných cen kubíku plynu v jednotlivých státech Evropy, tak zjistíme, že jsme na špici také.

Jak jsme k tomu došli? No došli jsme k tomu tím, a to nebudu opakovat, co řekli mí předřečníci – především kolega Fischer – to znamená absolutní ztrátou kontroly nad produktovody obecně. A také jsme podle informací, které jsou veřejně známy, zřejmě jediným státem v Evropě, který nemá žádnou dlouhodobou dohodu o nákupu plynu se dodavateli plynu. To znamená, že my jsme odkázáni skutečně pouze tím, jak plyn v aktuálním čase nakoupíme. A aktuální čas nemusím popisovat, ten žene cenu plynu nahoru. To je jedna věc.

Zamysleme se nad tím, proč to tak je u nás, proč Rakušani, Němci, Slováci, všichni, Poláci, proč to mají jinak? Ano, někteří mají CNG, ale mají na to také dlouhodobé kontrakty. Takže to je jedna věc. Další věc, kterou tady pan ministr zmínil a týká se to tohoto zákona, jsou zásobníky plynu. To je asi věc, která mě, byť mluvím poměrně klidně, vytáčí doběla. Irituje mě tedy, ale silně. Kdy my jsme ztratili všechny produktovody v historicky tedy letech minus 30 a méně let. Ty jsme prodali, podle mě úplně nesmyslně, o tom se také zmíním, ale teď nabízí RWE zásobníky, které jsou volné a my bychom je mohli koupit. A tím by tak Česká republika mohla vstoupit konečně na cestu jakés takés soběstačnosti. Myslím státní soběstačnosti nad kontrolou a realizací jednotlivých kroků ve věci energetiky.

No a já nevidím, že by to vláda chtěla? Vláda to zatím odmítla. Protože to nerealizuje. Nechápu proč? Místo toho, abychom, řekněme, viděli úsilí vlády v jednání s ČEZ, místo toho – a na to můžete mít jiný názor, ale já mám ten názor, že by vláda měla jednat s vlastníky ČEZ o tom, aby tam převzala 100% kontrolu, jinými slovy aby ho znárodnila, ale za peníze. To znamená tak, aby to bylo legální. Tak o to se vláda ani nepokouší. Zatímco slovenská vláda, která má, pokud se nemýlím, v jejich podniku dominantním 34 %, my máme, jestli se nemýlím, 69 % v ČEZ.

Je to tak, pane ministře? Tak my máme 69 %. A přitom jsme nedohodli s tímto podnikem zastropování ceny. Dokonce jsem slyšel a četl tedy, že teď bude tak velký zisk v ČEZ a tak velká dividenda, že stát ji vezme a přerozdělí ji do sociální podpory. Může ji přerozdělit do sociální podpory. Což, asi nikomu tady nemusím vysvětlovat, je za prvé drahé, za druhé komplikované, za třetí nespravedlivé, zatímco kdyby stát dohodl s ČEZ zastropování ceny pro všechny, to znamená pro podniky a pro fyzické osoby, tak by nikdo nemusel dostávat speciální podporu. Pak by dostávali speciální podporu opravdu jenom ti nejchudší. A to na to, aby přežili. A firmy by nám v dohledné době nepadly, protože firmy, které jsou závislé na plynu, tak zřejmě nebudou konkurenceschopné se svými výrobky v Evropě a ve světě, protože jejich konkurenti mají daleko levnější energii.

To všechno, a to vůbec jsem nikde nečetl ani neslyšel nějakého představitele, že by tím směrem vláda šla. A to mně připadá tragické. Já vím, že tato vláda, a dokonce ani ta minulá, a dokonce zřejmě ani ta předminulá za to úplně nemůže. Stalo se to v dobách, na které dobře vzpomínám, protože když jsem v roce 1998 stal starostou Vsetína, být měl, řekněme, výrazně největší podíl ze všech obcí a měst ve VAK Vsetín, to znamená vodovodech a kanalizacích Vsetín, což je organizace, která dodává vodu pro nejenom okres Vsetín, ale i pro další okresy, tak jsem poprvé viděl ve večerní hodinách ve své kanceláři 5 milionů pohromadě.