Děkuji, pane předsedající. Evropská rada v březnu bude velmi důležitá. Začnu něčím, na co nebude dnes čas, ale co se týká také nás a bezpečnosti ČR, protože situace ve východním Středomoří, tak se ten bod jmenuje, je natolik komplikovaná, že se opravdu jedná o bezpečnost evropského prostoru, o bezpečnost států NATO, o nesmírně komplikované vztahy, které se tam vytvářejí.

Není to tedy bod jako každý jiný, já ho ale z časových důvodů přeskočím a budu se věnovat těm třem dalším.

Covid-19. Já velmi děkuji za to, co jsme tady teď slyšeli o vakcínách a chci jen připomenout, že jestli je vakcín hodně nebo málo, není vina někoho v Bruselu. Je to vina nebo zásluha, pokud jich je dost, také těch, co za nás vyjednávali, tzn. české vlády.

Já o tom mluvím proto, že Andrej Babiš, předseda vlády ČR, začal možná v předtuše voleb hrát zvláštní hry. Začal kritizovat jednání, u kterých ale ČR byla. Začal kritizovat rozhodnutí, které česká vláda podepsala. Začal kritizovat množství, které česká vláda přitom odsouhlasila a objednala. Proto se mi zdá, že to je velmi toxické téma a že i ta hra s rakouským kancléřem je spíš hra, kterou pochopí někdo, kdo dobře vidí do rakouské domácí politiky, ale ve které ČR nemá co dělat. Pan premiér tam je tak trochu za křena, promiňte mi ten výraz.

Když nyní chodí po Evropě a kňourá, že toho máme málo, tak by se měl možná zeptat těch, co tam za ČR vyjednávali, neměl by naskakovat na lacinou kritiku EU a měl by poděkovat za solidaritu, kterou jsme dostali, protože jsme dostali například navíc 100 000 vakcín. Jenom proto, že jsme je potřebovali. Z hlediska čísel jsme na tom byli nejhůře a prostě jsme je potřebovali. Za to je potřeba poděkovat. Na to by pan premiér neměl zapomínat. My jsme tady v Senátu ve výboru přijali usnesení, ve kterém například děkujeme Francii, 15 000 dávek. Nevím, jestli česká vláda už měla čas poděkovat. Neviděl jsem žádné snímky u letadla, které přijíždělo z Paříže s těmi dávkami. To nám někdo dluží. To bylo skutečně gesto našeho spojence, osobní rozhodnutí prezidenta Macrona. Já jsem neslyšel, že by mu tady někdo děkoval. Místo toho slyšíme jiné věci, které připomínají dezinformace. Pokud česká vláda v této kritické chvíli začíná naskakovat na vyprávění o zachráncích, kteří nám přijdou nabídnout řešení neprověřenými vakcínami, hraje hru, která není naše, která nás neposiluje, která nás neochrání, ale která hraje do karet někomu jinému. To je Ruská federace.

To je můj druhý bod, protože je také na programu dne. Já jsem velmi rád, že pan vicepremiér tady o Rusku přečetl všechno, co má v podkladech, protože to bude jeho práce také ve chvíli, kdy budeme jednat o Dukovanech. Víte dobře, že jsme se tomu tady věnovali v minulosti opakovaně, o jejich bezpečnosti. A měli bychom si připomínat, koho máme před sebou v případě Ruska. Jedná se o dalších sankcích, jedná se o tom, jak dál jednat s Ruskem. Určitě jste četli poslední vyjádření amerického prezidenta, který na adresu Vladimira Putina řekl něco, co ani není třeba komentovat.

Mluvím o tom proto, že jsme tady na výboru a v Senátu přijímali na lednové schůzi velmi tvrdý apel, který pomáhal české vládě před jednáním o Rusku, které probíhalo na radě pro zahraniční záležitosti, a kde jsme se přimlouvali a zasazovali o to, abychom podpořili i další sankce, protože Rusko zkrátka nespolupracuje.

Co je pozoruhodné, že česká vláda s tímto pověřením do Bruselu odjíždí, EU se tam nedohodne, konsensus není a Josep Borrell, nejvyšší představitel, odjíždí do Moskvy na jednání. To, co se stalo v Moskvě při jednání, vstoupilo určitě už do historie diplomatických vztahů mezi svobodným světem a Ruskou federací. Jediný moment stojí za pozornost. Josep Borrell při tom jednání a při tiskové konferenci říká: Žádná členská země EU nežádala posílení sankcí. To není pravda. My jsme je žádali, odhlasovali jsme je tady v Senátu společně. Podobně hlasoval i senát v Polsku a další parlamentní komory. Česká vláda takto vystupovala, a to je možná další úkol pro naši vládu na jednání při této Evropské radě. Jak je možné, že Josep Borrell neslyší hlas parlamentů, které volají po společné akci? Když ho neslyší, může naopak poctivě říci při tom jednání: Jsou tady země, které chtějí mnohem tvrdší postup, já vám navrhuji dialog, tak toho využijme. Ale on to nezmíní. To je úkol pro pana premiéra, prostřednictvím pana předsedajícího se tímto obracím na pana vicepremiéra, aby mu to vyřídil, že právě jednání Josepa Borrella v Moskvě je velkým zklamáním pro český Senát, protože tam neměl ani tu schopnost reprodukovat, že jsme tady jednali o tom jednání a že jsme mu v rámci jednání, přípravy na jednání s Ruskem uložili úkol. Nejenže ho neplnil, ale on ho odignoroval a zapřel, a to je chyba. Kdybychom byli v demokratickém systému až do konce, budeme apelovat na to, aby Josep Borrell už nebyl tam, kde dneska sedí.