Setkání s šéfem exilové vlády Tibetu (Sikyong Penpa Tsering navštívil ČR) bylo příležitostí jednat o mimořádně složité situaci Tibeťanů. Vláda v Pekingu totiž ignoruje autonomii Tibetu, přestože Tibet byl od nepaměti zcela svébytnou oblastí. Tibet je ve vysokýh horách, průměrná výška oblasti dosahuje více než 4 tisíc metrů nad mořem.
Tibet je sice “autonomní oblast“, ale to pro komunistickou Čínu jsou to jen prázdná slova. Peking systematicky omezuje užívání tibetštiny. Režim odebírá malé děti z domova (!), aby omezil jejich kontakty s rodinou. Zprávy OSN mluvily v roce 2023 o jednom milionu odebraných dětí. To už není nic jiného, než genocida. Nucená asimilace tu ale probíhá nejen v oblasti jazyka, ale i náboženství nebo kultury.
Zakazuje se tu mluvit tibetsky, čínština je povinná. Cílem vymývání mozků je bořit tradiční osídlení nebo památky a zničit původní kulturu i duchovní život, jímž budhistický Tibet odjakživa oslovoval i daleko za svými hranicemi.
Systematické potlačování lidských práv je na denním pořádku, na což veřejně upozorňuje například Rada OSN pro lidská práva. Čína si však z doporučení OSN nedělá těžkou hlavu. Jako stálý člen Rady bezpečnosti se čínští diplomaté chovají tak, jakoby pravidla měla platit jen pro některé.
Peking vystěhovává obyvatele celých vesnic z Tibetu pryč, a to i do vzdáleností i přes tisíc kilometrů daleko. Režim plánuje vybetonovat rozsáhlé území, plánuje se výstavba 35 vojenských letišť pro snazší přístup ozbrojených sil, nebo vybudování gigantické přehrady. Výstavba obrovského vodního díla v těchto místech však ovlivní vodní toky i daleko odsud. A tak hrozí, že zhoubná ideologie komunistů „poručíme větru, dešti“ způsobí nenávratné škody na unikátním ekosystému Himalájí i ve vzdálenějších oblastech. Dopady této totalitní politiky mohou být nedozírné.
Zatímco Tibeťané vzdorují této represi a násilí, čas se nezastavil. A ubývá nejen Tibeťanům, ale i nám. Neměli bychom jejich volání o solidaritu přeslechnout. Tady se už hraje nejen o Tibet, o ochranu unikátní přírody himálajských hor, ale také o nás.
Čínský drak má na rukou krev nevinných Tibeťanů. Hlasů těch, kdo prosazují další hospodářskou spolupráci s komunistickou Čínou, je kolem nás slyšet pořád dost. A přitom není morální držet nad vodou režim, který má plán měnit pravidla spolupráce ve světě podle komunistických nesmyslů. A proto každý, kdo pomáhal nebo ještě pomáhá čínského draka živit, nese svůj díl odpovědnosti za tragédii, která se v Tibetu odehrává.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV