Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady v březnu 2024 je velmi komplexní a stojí za to se podívat do těch závěrů, protože jsou opravdu velmi bohaté.

Pan vicepremiér na některé z nich poukázal, já bych si dovolil vypíchnout čtyři z nich.

Je tam jedna dobrá zpráva, a sice že Evropská rada vyzývá navýšit kapacity obranného průmyslu a do června dostat informaci o tom, jak zmobilizovat další finanční prostředky ve prospěch našich obranných kapacit, tzn. i obranného průmyslu v ČR. Zároveň tam je to, po čem jsme volali už tolik měsíců, a sice výzva pro Evropskou investiční banku, aby konečně upravila svou úvěrovou politiku týkající se obranného průmyslu a aby nejenom financovala takové pěkné projekty, které jsou třeba ekologicky pokrokové, ale aby se také začala zabývat obranou a bezpečností. Dosud totiž Evropská investiční banka měla červenou v tomto smyslu, a to její stanovisko velké obezřetnosti se promítalo do kultury bankovního sektoru napříč EU. Svazovalo celou řadu komerčních subjektů v přístupu k jednoduchým úvěrům nebo k finančním produktům prostě proto, že se říkalo, že to není mravné, nebo že to je závadné. Právě rozhodnutí Evropské investiční banky může ovlivnit kulturu bank a bankovnictví natolik, že se v EU snad konečně začne blýskat na lepší časy. I proto je tak důležité, že v tom jednání Evropské rady v březnu, před měsícem, se konečně začíná také mluvit o tom, že Evropská investiční banka by měla upravit svou úvěrovou politiku, já bych dodal, čím dříve, tím lépe.

Druhá věc, která tam je, je jakýsi domácí úkol. Tady je potřeba, abychom pečlivě četli doporučení Evropské rady na zvyšování obranné připravenosti Evropy pro boj s hybridními hrozbami a proti zahraniční manipulaci s informacemi, a, mohli bychom dodat, právě v období před evropskými volbami je to mimořádně důležité. Evropské volby budou za několik týdnů, právě zahraniční vměšování nebo manipulace s informacemi tady budou velmi brzy, možná, že už dnes, i v našem veřejném prostoru. Tady je otázka na vládu, jak uchránit demokratickou diskusi v naší zemi a vměšování ze strany aktérů z dalších zemí, a mohou to být státní i nestátní aktéři, v situaci, kdy vláda ČR boj s hybridními hrozbami zatím dělá tak nenápadně, možná, že bychom řekli, že je to rafinované, ale dělá to tak opatrně a bez velkých výsledků, že je opravdu načase, abychom se tomu věnovali a vládě položili otázku: Jak jsme na to připraveni? Jak třeba ve světle zjištění BIS, která nedávno jakožto BIS zveřejnila ty velmi zneklidňující informace o financování aktérů nebo serverů nebo informačních zdrojů nebo dokonce konkrétních politiků ze strany Ruska, jakým způsobem se s touto hrozbou dál pracuje. Protože v předvečer evropských voleb má celá řada strategických aktérů veliký zájem na tom, kdo se dostane do Evropského parlamentu, jakou agendu tam bude nastolovat. Z tohoto pohledu je to doporučení Evropské rady, nejenom zadání dovnitř, ale je to také úkol pro vládu ČR, tady nás musí zajímat, jak vláda postupuje v tom významném úkolu, kterým je boj s hybridními hrozbami.