Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, milí kolegové, vážené kolegyně,

dobrý hospodář se pozná podle toho, že nemá deficity. Že hospodaří tak, aby příjmy a výdaje byly na stejné úrovni. K tomu je potřeba se vrátit. A když se podíváme na naše národní hospodářství, tak pamětníci musí připustit, že to bývalo lepší. Prosazovala v minulosti právě ODS, která je dnes ve vládě tak silně zastoupena, vyrovnaný rozpočet. A vyrovnané hospodaření státu je ctnost, která by se nám dnes velmi hodila.

Proto jsem chtěl vyzvat vládu, aby se v tomto smyslu vrátila k tomu étosu vyrovnaného hospodaření, protože jinak zadlužujeme budoucnost. A pokud se zadlužuje jednotlivec, tak zadlužuje sám sebe. Ale pokud se zadlužujeme jako společnost, tak to má dalekosáhlé dopady. A když už vytvořit nějaký deficit, připustit nějaký deficit, pak by měl být prorůstový. A to není náš dnešní případ. Když se podíváme na to, jak hospodaří ČR dlouhodobě. To není jen otázka roku 2022 nebo 2023. Zadlužujeme budoucnost, brzdíme si ekonomiku, snižujeme naši konkurenceschopnost a doslova projídáme naši schopnost být připraveni na nové krize. A jak dobře víme, ony přijdou a často nám chybí jen představivost, abychom předvídali odkud.

Národní rozpočtová rada mluví naprosto lapidárně. A když budeme naslouchat tomu, co říká, tak budeme muset připustit, že je potřeba škrtat. A to na výdajové stránce. To bude vyžadovat velkou politickou odvahu a politickou podporu. Zatím nevidím ani návrhy na škrty, a přitom včera bylo pozdě. A zároveň bude třeba zvyšovat příjmy. To znamená, podívat se na systém našich daní.

Národní rozpočtová rada totiž už dnes informuje o tom, že obsluha státního dluhu v roce 2022 byla téměř 50 mld. Kč. A saldo státního rozpočtu bylo více než 350 mld. To říká Národní rozpočtová rada. Ty si platíme z našich daní. Ale pak tu máme doporučení ze zahraničí. OECD, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, mluví o ČR už mnoho let velmi podobně ve svých pravidelných zprávách a doporučeních. A to v tom smyslu, že v ČR náš hospodářský model není udržitelný, protože vysoké investice do energetiky, do dekarbonizace naší ekonomiky vyžadují úplně nový přístup k naší daňové soustavě. Stárnutí obyvatel, připomíná OECD. Digitalizace ekonomiky, na kterou náš daňový systém není připraven. Kde vzít dodatečné příjmy? Toto všechno bude potřeba začít promýšlet. Danění dopadů na životní prostředí. Danit majetek. Podle OECD máme nejnižší zdanění majetku ze všech zemí OECD. A přitom pozorujeme koncentraci majetku, což znamená, že majitelé bytů například nakupují další byty. To znamená ti, co už byt mají, nakupují další nemovitosti. U ostatních je přístup k novým nemovitostem mnohem těžší. Takže bude třeba také začít mluvit o zvýšení daní z nemovitosti a úpravě korporátní daně.