Já se vám omlouvám, kteří jste v celém rejstříku těch, kteří jste přihlášeni a chcete k tomuto zákonu mluvit. Nicméně já musím vystoupit. Chci prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, předsedající, vzkázat panu ministrovi, že se mě dotklo to, že jsem vás osočil, pane ministře. Já jsem vás neosočil. Já jsem pouze konstatoval pravý stav skutečností.

A zatímco vystupovali moji kolegové tady, tak vy jste celou dobu král karty. Nikam jste na ministerstva nepsal, možná potom během chvíle. Ale já jsem skutečně tohle ještě nezažil v horní komoře. Těch ministrů tady bylo. Ano, všichni esemeskovali, psali zprávy, že měli tamhle v předsálí své poradce. Ale aby se někdo stavěl pro jednávání zákonů tak znuděně, že si hraje karty, nezlobte se na mě, tohle podle mého nepatří do horní komory, ale všeobecně ani do PS, tzn. do celého parlamentu to nepatří.

A to, že říkáte, že nebudete věštit ani z karet, ani z křišťálové koule, tak já jsem přesvědčen, že to děláte, protože nám nevěnujete tu pozornost, s kterou my k vám s našimi názory přistupujeme.